Článek
Ministr se v té věci inspiroval příkladem Francie, která je velmocí v oblasti agrárního sektoru. Od letošního ledna má francouzská vláda možnost určit marži nejméně 10 procent. Stejně tak může obchodníkům stanovit podmínky pro regulaci prodeje potravin ve slevových akcích.
Vytvořit férové obchodní vztahy
Minimální marže by podle Milka pomohly vyřešit i situaci na trhu v ČR. „Současně ale nechceme podnikatelské prostředí zatěžovat nadměrnou regulací,“ ujistil ministr Právo s tím, že „jednoznačně upřednostňuje konstruktivní dohodu se zemědělci, potravináři a obchodníky“.
Dohoda by měla vytvořit férové obchodní vztahy včetně spravedlivého rozdělení přidané hodnoty mezi všechny články potravinového řetězce. „Tímto způsobem k tomu přistupuje i Francie. Případné další parametry úprav budou u nás předmětem diskuse,“ vysvětluje Milek.
Za opodstatněné ministr zemědělství nepovažuje argumenty Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR), že by stanovení minimální marže vedlo ke zdražení potravin.
„Spíše než jako věcný argument to vnímám jako určitý mediální tlak na to, abychom tuto otázku neřešili regulací. Tomu rozumím, nikdo dobrovolně nechce přicházet o své zisky. Na druhé straně obchodníci sami vědí, v jak silném konkurenčním prostředí se právě v tomto tržním segmentu nacházejí,“ konstatoval Milek.
Pokřivené tržní prostředí
Dosáhnout dohody o rozumných maržích je nutné i proto, že jejich rozdělení mezi prvovýrobce, zpracovatele a obchodní řetězce je neúnosně rozdílné a tržní prostředí v potravinách pokřivené.
„Zatímco marže zemědělců se v Česku pohybuje jen v jednotkách procent, zpracovatelé jsou někde na úrovni deseti procent a řetězce běžně i kolem sto procent,“ uvedl v nedělní Partii TV Prima Milek.
O to, aby se prodej potravin za podnákladové ceny zakázal, usiluje i Potravinářská komora ČR. „Nejenže to poškozuje dodavatele, ale i státní rozpočet nižšími odvody daně z přidané hodnoty,“ upozorňuje mluvčí komory Dana Večeřová.
Naopak SOCR i někteří politici jsou proti jakékoli regulaci trhu. Jak například tvrdí místopředsedkyně zemědělského výboru Sněmovny Veronika Vrecionová (ODS), v prostředí tak pokrouceném dotacemi, jako je zemědělství a potravinářství, se nikdo nedopátrá, co je to nákladová cena.
Snahy Milka označila Vrecionová za lobbování za zájmy velkých zemědělských a potravinářských firem. „Já si myslím, že je to cesta do pekel, jíž bychom neměli jít,“ prohlásila poslankyně.