Článek
Ekonomové v průměru odhadovali, že deflace na Slovensku se udrží na srpnové úrovni 0,2 procenta, podle posledních informací statistiků ale ceny klesly o 0,5 procenta. K tomuto vývoji přispěl hlavně pokles regulovaných cen zemního plynu a zlevnění pohonných hmot.
Spotřebitelské ceny na Slovensku nepřetržitě klesají od konce loňska, země byla v deflaci už větší část minulého roku. S deflací už přes rok bojuje také Polsko.
Deflace podkopává růst
Po osmi měsících klesly ceny v září také v Německu, meziročně o 0,2 procenta. Oproti předešlému měsíci se snížily o 0,3 procenta.
Do deflace se po půl roce podle Eurostatu propadla i eurozóna jako celek. Spotřebitelské ceny v zemích platících eurem se zejména vlivem levnější energie meziročně snížily o 0,1 procenta.
Deflace obvykle svádí spotřebitele k odkládání výdajů a podniky k odkládání investic kvůli očekávání nižších cen v budoucnosti. To podkopává hospodářský růst a zaměstnanost.
Hrozba i pro Česko
Právě obavami z deflace zdůvodňuje Česká národní banka (ČNB) intervence proti posilování koruny vůči euru. Podle ČNB je ideální míra inflace kolem dvou procent. V Česku v září přitom ceny proti loňsku stouply jen o 0,4 procenta a oproti srpnu dokonce klesly. [celá zpráva]
Analytici upozorňují, že nízkou inflaci Česko dováží právě z okolních zemí. „Česko, respektive české podniky jsou v mnoha ohledech jen příjemcem cen. Je tak jasné, že pokud nedojde ke zrychlení inflace v eurozóně, tak se ho sotva dočkáme doma,“ řekl Novinkám analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Navíc právě Německo, Slovensko a Polsko patří mezi nejdůležitější obchodní partnery českých firem.