Ceny energií nadále drtí české firmy

Sklárna v Harrachově podle majitele Petra Novosada vzhledem k povaze výroby ani nemůže zavádět úsporná opatření. „Do pecí totiž musíme dát přesně tolik plynu, aby byla zajištěna potřebná teplota na tavení a následné zpracování,“ sdělil Novinkám.

Přestože se ceny od energetické krize před třemi lety snižují, jsou elektřina a plyn pro mnoho energeticky náročných firem stále neúměrně vysoké.

„Ceny energií zůstávají pro český průmysl i letos problémem číslo jedna. Trápí nás to mnohem víc než naprostou většinu evropských ekonomik, protože jsme nejprůmyslovější zemí. V situaci, kdy máme u největších odběratelů jedny z nejvyšších cen v EU, je to obrovský zásah do jejich konkurenceschopnosti,“ řekl Novinkám viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor upozornil, že třeba Německo odpouští firmám poplatky na podporu obnovitelných zdrojů.

„Zatímco u nás je firmy musí platit, takže jsou nuceny to promítat do cen výrobků a služeb. Tím ztrácejí i vůči jiným zemím, které mají energie levnější, jako jsou Španělsko nebo Portugalsko,“ uvedl Špicar.

Poradce pojišťovny Allianz a expremiér Jiří Rusnok soudí, že problémem je neexistence jednotného energetického trhu. „Výsledkem je tato cena ve střední Evropě, Německu a našem okolí. Na Pyrenejském poloostrově je cena poloviční a ve Švédsku ještě nižší. Je to dané čistě lokálními trhy a my jsme bohužel v tom nejhorším s Německem, které ve své energetické politice úplně selhalo,“ řekl Novinkám.

Velkou starost dělají ceny elektřiny a plynu i hutníkům. „Vysoké ceny energií v posledních dvou letech enormním způsobem zvýšily náklady a jsou zásadní pro naši konkurenceschopnost na světových trzích. Jejich promítnutí do cen výrobků je prakticky nemožné. Žádná jiná země v Evropě, kde vyrábí valná většina našich konkurentů, se s takovými cenami nepotýká,“ varovala mluvčí Třineckých železáren Petra Macková Jurásková.

Ceny energií trápí i další z moravskoslezských hutních podniků, Vítkovice Steel. „Zejména cena elektřiny, která je vysoká a vykazuje velké výkyvy,“ poznamenala mluvčí firmy Jana Dronská.

Drahé energie podle ní snižují konkurenceschopnost firmy proti mimoevropským výrobcům. „Ale ani v Evropě na tom nejsme stejně, protože některé země průmyslu s energiemi pomáhají,“ dodala.

Výrobce stavebnin Wienerberger podle generálního ředitele Kamila Jeřábka vstupoval do roku 2023 se čtyřicetiprocentním meziročním růstem vstupních nákladů na výrobu.

Lépe se s cenami energií vypořádává těžební společnost OKD. „Loni mělo negativní vliv na naše náklady zejména výrazné zvýšení regulované složky elektřiny, přesto celkové náklady v porovnání s rokem 2023 poklesly díky meziročnímu poklesu ceny silové elektřiny. A letos zaznamenáváme další snížení cen,“ uvedla mluvčí těžařů Barbora Černá Dvořáková.

Podle Špicara zahraniční majitelé často omezují investice ve svých firmách v Česku. „Velmi pečlivě sledují, jak si stojí česká dceřiná společnost v porovnání s ostatními, které mají po Evropě. A když vidí, že za energie ve Španělsku a Portugalsku platí násobně méně, promítá se to do jejich ochoty investovat do svých firem tady,“ prohlásil.

Firmy se snaží energiemi šetřit, kde to jde, nebo si elektřinu vyrábět samy. Třeba Crystalex plánuje mimo jiné zateplení provozů, fotovoltaiku a využití odpadního tepla. To podle mluvčí Zuzany Kučerové uspoří společnosti ročně téměř 17 tisíc MWh plynu a 2700 MWh elektřiny, tedy desítky milionů korun. Projekt vyjde na více než 618 milionů, téměř polovinu prostředků získá firma z evropských peněz z Modernizačního fondu, zbytek bude financovat v rámci EPC projektu, kdy se investice splácí z úspor za energie.

Wienerberger zase podle Jeřábka šetří zavedením energetického managementu, kdy měří okamžité spotřeby ve svých závodech a podle potřeby je reguluje.

„Během posledních měsíců jsme navíc provedli několik investic souvisejících s energetickou úsporou. Například instalujeme fotovoltaické panely na klíčové výrobní závody a investujeme do LNG tanků, které by v případě dalších nepředvídatelných situací spojených s dodávkami plynu poskytly částečnou energetickou soběstačnost,“ dodal.