Ceny elektřiny bolely Čechy v peněžence nejvíc z celé EU

Zatímco Češi hradili při běžné spotřebě za jednu kilowatthodinu v průměru 6,47 koruny bez započtení daní, v nejlevnějším Srbsku, v Bosně a Hercegovině či v Kosovu se platilo více než třikrát méně.

„Domácnosti platí elektřinu v reálných cenách, nikoli v paritě kupní síly. Pro běžné spotřebitele, kteří porovnávají své výdaje za energie, není přepočet na paritu kupní síly směrodatný,“ sdělila Novinkám mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Miluše Trefancová.

Je ovšem rozdíl, jak velký podíl ze svých celkových příjmů domácnost za energie vydá. A z tohoto porovnání vyplývá, že ty české musely platit více než německé nebo rakouské, ačkoliv v těchto zemích byla elektřina v průměru dražší.

Na Slovensku lidé nominálně platili dvojnásobně méně. V Polsku byla elektřina levnější o čtyři koruny za kilowatthodinu a v Maďarsku o 4,40 koruny.

V nejdražším Irsku naopak lidé platili o tři koruny více než Češi.

Podle analytika společnosti XTB Jiřího Tylečka je na vině to, že je Česko v jednom prostoru s Německem, které uzavřelo své jaderné elektrárny. „A teď dováží elektřinu z okolních zemí. Už v prosinci se ozvali Norové a Švédi, že jsou přetoky příliš velké a zvyšují cenu v jiných zemích,“ řekl Novinkám.

Podle analytika společnosti ENA Jiřího Gavora byla ale situace růžovější. ENA analyzovala ceníky dodavatelů ve druhém čtvrtletí 2024 a zjistila, že nabízené ceny v tuzemsku klesaly a pokles pokračoval i v dalších čtvrtletích. Za vysoké průměrné ceny tak mohly mimo jiné fixace z dob velmi drahé elektřiny, zatímco lidé s novou smlouvou už měli ceny o dost příznivější.

„Většina dodavatelů energií od letoška zlevňuje. Celková cena elektřiny se pro domácnosti meziročně sníží pro typického odběratele o desetinu. U plynu se sníží asi o 8,5 procenta. Díky tomu domácnosti a firmy ušetří stovky korun za megawatthodinu,“ uvedla Trefancová. Průměrná domácnost spotřebuje ročně okolo tří megawatthodin elektřiny.

Silová elektřina v loňských cenících v Česku byla podle Gavora levnější než průměr sledovaných zemí, mezi něž ENA zařadila i Belgii, Francii, Itálii, Německo, Nizozemsko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko a Velkou Británii. Koncové ceny ale zvyšují další platby nebo dotace.

„V některých zemích navíc loni pokračovalo dotování cen ze státního rozpočtu nebo křížové dotace, kdy velkoodběratelé měli vyšší ceny elektřiny ve prospěch domácností,“ řekl Gavor.

To podle něj platilo pro Slovensko, Maďarsko, Polsko a Itálii. V Česku se navíc od loňského ledna začaly ve fakturách opět plně platit úhrady za podporu obnovitelných zdrojů, které činí 60 haléřů za spotřebovanou kWh. Ještě předloni je za domácnosti platil stát.

„V některých zemích se tyto poplatky neplatí, nebo je na sebe bral i loni stát, jako třeba v Německu,“ doplnil Gavor. To podle Trefancové ovšem znamená, že v těchto státech platí skutečnou cenu elektřiny občané ze státního rozpočtu.

Pokud by domácnosti podporu obnovitelných zdrojů neplatily, posunuly by se v žebříčku jen lehce nad průměr cen elektřiny v Evropské unii.

Drahý byl v Česku podle evropských statistiků i zemní plyn.