Ceny benzínu i nafty jdou dolů

Jen za posledních sedm dní zlevnil podle společnosti CCS, která vývoj cen pohonných hmot sleduje, benzín o 35 haléřů za litr a cena nafty klesla o čtyřicet haléřů za litr. V pondělí se podle CCS prodával Natural 95 v průměru za 38,90 Kč a nafta stála 37,03 Kč.

Nejdražší benzín je tradičně v hlavním městě, kde se Natural 95 prodával za 39,47 Kč. Přes průměrných 39 korun stál ještě ve Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji a na Vysočině. Naopak nejlacinější benzín byl v Ústeckém kraji, kde v pondělí stál 38,50 Kč.

Nafta stála v Praze v průměru 38,44 Kč, nejlevněji se prodávala v Ústeckém kraji za 36,46 Kč za litr.

Ceny teď podle analytika společnosti Finlord Borise Tomčiaka ještě trochu klesnou. „Přijde mírné zlevnění benzínu asi o patnáct haléřů. U nafty další větší zlevňování neočekávám,“ řekl Novinkám Tomčiak.

Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček očekává v následujícím týdnu dokonce jen haléřové změny cen, které si už našly stabilní úroveň.

Podle Tomčiaka je to dáno stagnací velkoobchodních marží rafinérií u benzínu v celé Evropě. V případě nafty už marže rostou.

Příliš se nehýbou ani ceny severomořské ropy Brent. Ta podle Křečka od dubna výrazně zlevnila z úrovně 90 dolarů za barel na aktuálních 83 dolarů. „Z ropného trhu tak nevzniká tlak na růst cen,“ prohlásil.

Cenám pohonných hmot pomohl i vývoj kurzu české koruny k americkému dolaru. Od začátku května podle Tomčiaka posílila o osmdesát haléřů, což se v ceně litru benzínu projevilo poklesem asi o dvacet haléřů.

Co se týče cen v létě, zatím se analytik domnívá, že by se mohly pohybovat kolem současné úrovně, případně mírně níže.

Tomčiak doplnil, že na světovém trhu s ropou stále pokračuje omezování produkce ze strany ropného kartelu OPEC a zároveň roste globální spotřeba. „Podle nových odhadů Mezinárodní energetické agentury a investiční společnosti Goldman Sachs by poptávka měla růst nejméně dalších šest let, a vrchol spotřeby ropy se tak ještě v nejbližších letech konat nebude,“ uvedl analytik společnosti Finlord.

Tahounem spotřeby bude podle něj Asie a další rozvíjející se země v Africe nebo Jižní Americe, jejichž ekonomiky rostou, spotřebovávají více energie a poptávají více ropy. Z hlediska sektorů se ropa bude spotřebovávat hlavně v petrochemickém průmyslu. „Už ani ne tolik v dopravě, ale při výrobě plastů a dalších produktů z ropy,“ doplnil Tomčiak.