Cena tepla z tepláren bude příští rok převážně stagnovat

"Vývoj cen tepla v roce 2017 bude velmi podobný jako v roce 2016. Zatímco ceny tepla vyrobeného z uhlí budou převážně stagnovat nebo vykážou jen mírný meziroční nárůst do dvou procent, v případě tepla vyrobeného ze zemního plynu očekáváme stagnaci a v některých případech i pokles ceny," řekl předseda výkonné rady sdružení a bývalý premiér Mirek Topolánek.

Za velkou neznámou označil Topolánek postup Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který ve svých cenových rozhodnutích zatím nevypsal podporu vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) a také tepla vyrobeného z obnovitelných zdrojů energie.

"Pokud by se tuto situaci nepodařilo vyřešit, představovalo by to riziko nárůstu cen tepla během příštího roku," upozornil.

Zdroje KVET zatím nemají schválení Evropské komise (EK), takzvanou notifikaci, kterou ERÚ výplatu podpory podmiňuje. Ministerstvo průmyslu minulý týden uvedlo, že podle informací z EK bude ale i rozhodnutí o podpoře těchto zdrojů uzavřeno letos.

Podle dat sdružení zásobují teplárny, elektrárny, závodní energetiky a plynové kotelny teplem pro vytápění a ohřev teplé vody 1,6 miliónu českých domácností. Zhruba 55 procent tepla pro tuzemské byty se v teplárnách vyrábí z uhlí, třetina ze zemního plynu. Dalších přibližně sedm procent tvoří biomasa a čtyři procenta připadají na teplo ze zařízení pro energetické využití odpadů, z topných olejů a druhotných zdrojů energie.

Průměrná čtyřčlenná domácnost v Česku ročně spotřebuje na vytápění bytu a ohřev vody 25 GJ tepla. Sdružení tvrdí, že při jednoprocentním růstu ceny by se náklady domácností na vytápění a ohřev vody zvýšily zhruba o 12 korun měsíčně.

Podle šetření Českého statistického úřadu se náklady na vytápění a ohřev vody podílejí na celkových spotřebních vydáních domácností zhruba šesti procenty.