Cena plynu klesá. Kremelskému vydírání navzdory

Ceny plynu v Evropě letos tlačí vzhůru omezování dodávek z Ruska. Situace se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí. V pondělí cena plynu výrazně rostla v reakci na zastavení dodávek plynovodem Nord Stream 1.

Evropská unie minulý týden s předstihem splnila svůj cíl do listopadu naplnit zásobníky plynu z 80 procent. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) byly zásobníky v EU v neděli plné téměř z 82 procent. V Německu, které je největším spotřebitelem plynu v Evropě, činila naplněnost zásobníků více než 86 procent, v České republice zhruba 82,5 procenta.

Sousední Polsko má podle údajů GIE zásobníky téměř stoprocentně zaplněné a Slovensko se blíží 80 procentům. Nejhůře je na tom v Evropské unii Lotyšsko, kde jsou zásobníky naplněné zhruba z 50 procent. Ukrajinské zásobníky jsou plné z necelých 28 procent.

Ruská plynárenská společnost Gazprom minulý týden uvedla, že ponechá mimo provoz plynovod Nord Stream 1 až do odstranění závad zjištěných během údržby. Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie.

V pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Nord Stream 1 zůstane mimo provoz, dokud Západ nezruší protiruské sankce zavedené po invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Ratingová agentura Fitch uvedla, že přerušení dodávek tímto plynovodem přišlo o čtyři měsíce dříve, než předpokládala. Dodala však, že Evropa se na tuto eventualitu připravila. Kroky EU zahrnující zvyšování alternativních dodávek plynu a plánované snížení spotřeby o 15 procent by podle ní měly pomoci odvrátit akutní nedostatek plynu.

Agentura nicméně upozornila, že kolem zimního vývoje trhu s plynem v Evropě panuje řada nejistot včetně toho, jak chladná bude zima, jak vysoké budou dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a jak se bude vyvíjet válka na Ukrajině.