Článek
Výhledová zpráva BP uvádí, že spotřeba ropy se příští rok zvýší asi o dva miliony barelů denně, a dosáhne tak vrcholu kolem 102 milionů barelů. Toto číslo uvádí v obou možných scénářích, z nichž jeden se řídí současnou trajektorií světové energetické transformace, druhý následuje cestu ke splnění globálních cílů nulových emisí do roku 2050.
BP v obou scénářích předpovídá, že emise uhlíku dosáhnou vrcholu v polovině tohoto desetiletí, a to i díky rychlému rozmachu větrné a solární energie, protože náklady na tyto technologie budou nadále klesat.
Výhled předpovídá, že podle prvního scénáře se kapacita větrné a solární energie do roku 2050 zvýší osminásobně. V případě druhého by pak toto číslo vzrostlo čtrnáctinásobně ve srovnání s rokem 2022, uvedl The Guardian.
USA letos čekají více hurikánů, mohou ohrozit produkci ropy a zdražit paliva
I přes rostoucí využívání větrné a solární energie ale zůstane poptávka po ropě vysoká. Při prvním scénáři prognóza BP počítá s poklesem poptávky na 97,8 milionu barelů denně v roce 2035. To je o pět procent více než BP uváděla v loňské prognóze. Scénář s nulovými emisemi předpovídá, že poptávka bude v témže roce na úrovni 80,2 milionu barelů denně, což je dokonce o desetinu více než v loňském výhledu.
Společnost k tomu dodala, že ropa bude i nadále „hrát významnou roli v globálním energetickém systému v příštích 10 až 15 letech“.
Oba scénáře se pak výrazně liší v otázce budoucí poptávky po plynu, který se v posledních letech stal klíčovou komoditou pro růst energetických společností, a to včetně BP.
Zatímco podle druhého scénáře by spotřeba plynu dosáhla vrcholu přibližně v polovině tohoto desetiletí a do roku 2050 by klesla na polovinu ve srovnání s úrovněmi z roku 2022, první scénář, který následuje současnou trajektorii, jde opačným směrem a naznačuje, že poptávka po plynu bude nadále růst a do roku 2050 vzroste přibližně o pětinu.
BP se nedávno setkala s odporem ekologických aktivistů potom, co zmírnila závazek snížit do roku 2030 produkci ropy a plynu. Místo původního snížení o 40 procent ve srovnání s úrovní roku 2019 se nově zavázala k poklesu o 25 procent.
Pětkrát větší než Paříž. Největší elektrárna na světě roste v indické poušti
