Článek
Podíl na rozšíření krize, která v roce 1929 odstartovala na newyorské burze, do celého světa měly také kroky tehdejší americké vlády, která zavedla drastická ochranářská opatření na dovozy do USA. Tehdy zavedené sazby byly druhé nejvyšší v historii Spojených států a posléze je napodobila řada dalších zemí.
Studie amerického profesora Alfreda Eckese uvádí, že zavedená cla v té době snížila americký vývoz a dovoz o 67 procent. Světový obchod mezi lety 1929 a 1933 klesl podle údajů Světové banky o 25 procent, obchodní bariéry se na poklesu podílely z poloviny.
Tyto zkušenosti zásadně změnily přístup k mezinárodnímu obchodu. V říjnu 1947 byla v Ženevě na jednání zástupců 23 zemí (včetně Československa) o celních úlevách ve vzájemném obchodě podepsána Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT). Dohoda měla omezit celní bariéry a podporovat volný obchod. V lednu 1995 zahájila činnost Světová obchodní organizace (WTO). Její závazky jsou shodné s někdejší GATT, ale WTO má větší pravomoci a jasnější pravidla činnosti, funguje na bázi sjednaných dvou- a vícestranných dohod mezi účastníky.
Navzdory tomu se ale ve světě rozhořelo několik celních válek. V lednu 1964 například vstoupil ve Spojených státech v platnost zákon stanovující 25procentní clo na dovoz lehkých užitkových vozidel a několika dalších položek z Evropy, což byl desetinásobek průměrného amerického cla. Washington tak oplácel evropským státům, které blokovaly dovoz amerických kuřat z důvodu údajných subvencí a kvůli tomu, že v USA se přidávají do krmiva pro kuřata látky v Evropě zakázané anebo že se kuřata omývají v chlorovém roztoku. V čele skupiny prosazující cla na americká kuřata byly Německo a Francie.
Do srpna 1962 přišli američtí vývozci podle údajů časopisu Time o 25 procent prodeje kuřecího masa v Evropě a ztráty amerického drůbežářského průmyslu se odhadovaly na 26 až 28 milionů dolarů, což v dnešních cenách odpovídá asi 290 milionům USD. Po zavedení cel na evropské automobily jejich vývoz do USA klesl o třetinu. Opatření zasáhlo i japonské automobilky, importovaná dodávková auta pak zmizela z amerického trhu. Některé zahraniční značky opatření obešly tím, že tento typ vozidel začaly montovat ve svých severoamerických továrnách.
Od 90. let vedly Spojené státy a některé země Latinské Ameriky spory s EU kvůli jejímu režimu dovozu banánů. Unie dovozními kvótami a cly zvýhodňovala bývalé evropské kolonie (z oblasti takzvaných zemí ACP - Afrika, Karibik a Tichomoří) proti jihoamerickým zemím, kde má značné slovo kapitál z USA. Světová obchodní organizace několikrát rozhodla v neprospěch EU, a umožnila tak žalující straně uvalit sankce v podobě cel na některé evropské zboží. Spor ukončila dohoda z roku 2009.
Spojené státy a Čína začaly v roce 2018 - tedy za prvního funkčního období Donalda Trumpa - mezi sebou vést první větší obchodní válku, v jejímž rámci na sebe vzájemně uvalovaly cla. Obchodní spor mezi dvěma největšími ekonomikami světa tehdy rozbouřil finanční trhy a zpomalil růst světové ekonomiky. Situace se částečně uklidnila koncem roku 2019, kdy Peking a Washington oznámily, že dosáhly první fáze obchodní dohody.
