Celní válka eskaluje. V Evropě zdraží Jack Daniel’s, Harley-Davidson i levisky

„Dotčené výrobky na evropském trhu s největší pravděpodobností zdraží. Nikdo z dovozců si asi nebude chtít krátit marže nebo jít dokonce do ztráty,“ očekává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Bude pak podle něj na českých spotřebitelích, zda si koupí americký bourbon nebo raději něco jiného. „Fakticky ale toho zboží není málo, protože seznamy z let 2018 a 2020, kterých se to týká, jsou docela dlouhé,“ podotkl.

Nepříjemná podle něj budou americká cla pro výrobce oceli a hliníku v EU, protože ti budou čelit větší konkurenci na domácím trhu. Přebytek těchto komodit se bude právě v důsledku cel valit právě na unijní trh.

Evropská cla na americké výrobky se budou týkat také lodí, některých druhů kosmetiky či domácích spotřebičů. Tato opatření mají mít hodnotu osmi miliard eur (200 miliard korun).

Evropská komise navíc zahájí dvoutýdenní konzultace s cílem vybrat další kategorie výrobků. Cla ve druhé vlně chce Unie uvalit 13. dubna a mají mít hodnotu 18 miliard eur (450 miliard korun).

Jak poznamenal ekonom České spořitelny Michal Skořepa, vývoj cen pro spotřebitele bude záležet na očekávání dovozců a prodejců amerického zboží ohledně trvání celé situace. „Pokud by nabyli dojmu, že zvýšené clo bude platit dlouhodobě, jisté promítnutí do ceny je pravděpodobné. I proto, že v mnoha případech jde o zboží pro spíš majetnější část populace, která je jistě schopna určité zvýšení ceny bez problémů přijmout,“ míní.

Oslovení prodejci amerických bourbonů nebo motocyklů zatím nechtěli předjímat, jak se cla projeví. „Nemáme bližší informace,“ sdělil jen Novinkám Vojta Vavřina z pražské pobočky Harley-Davidson.

Nová navýšená americká cla zatím platí pouze na ocel a hliník, nicméně Trump avizoval, že je uvalí na veškerý evropský vývoz do USA. A současně se na evropské straně chystá seznam zboží, u kterého by mělo dojít k navýšení cla ještě v průběhu dubna.

„Naše rozhodnutí odpovídá hospodářskému rozsahu amerických cel. Protiopatření budou zavedena ve dvou krocích. Začnou 1. dubna a plně zavedena budou od 13. dubna,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Nemyslím si, že má smysl situaci hrotit, ale především jednat. Evropa tahá za kratší konec provazu, protože do USA vyváží víc, než z nich dováží. Současně je ale na americké produkci v některých směrech závislá,“ podotkl Dufek.

Jako příklad uvedl zbrojní techniku a munici, jejíž výroba se v EU považovala téměř za nežádoucí, neetickou a „nezelenou“.

„Stejně tak se Evropa neobejde bez amerických dovozů výrobků chemického nebo farmaceutického průmyslu, elektrotechniky včetně počítačů a podobně. Nemluvě o službách, zejména v oblasti IT, kde je fakticky outsiderem,“ shrnul Dufek.

„EU nyní ukázala ramena a teď by měla dokázat, že umí i vyjednávat. Co chce USA nabídnout, samozřejmě nevíme. Auta mohou být prvním malým krokem. Eskalace problému je totiž jinak nežádoucí z pohledu inflace i ekonomického růstu,“ dodal.

Podle ekonoma BeePartner a člena vládní rady NERV Petra Zahradníka by celkový dopad do spotřebitelských cen v EU, potažmo u nás, nemusel být zásadní. „Domnívám se, že cla uvalená že strany EU mají daleko větší ochranný účinek domácího trhu než ta americká uvalená na evropský export a nebudou mít výrazný dopad na růst cen na evropském trhu,“ řekl Novinkám.

Jak upozornil, jedná se vesměs o komodity substituční na velmi konkurenčním trhu. „Evropský spotřebitel může dát bez změny ceny přednost zboží, které Evropa dokáže vyrobit či ho bez zpřísněného cla dovézt, pokud tedy člověk není fajnšmekr například přes konkrétní značku bourbonu,“ podotkl Zahradník.

Na druhé straně Atlantiku na tom mohou být spotřebitelé v případě táhnoucí se obchodní války podstatně hůře. „Bez zboží dováženého z Evropy nebo Číny se totiž neobejdou, doma ho nevyrábějí a v krátké době ani nebudou. Výsledkem bude růst ceny daného zboží na americkém trhu či jeho nedostatek,“ uvedl ekonom.

Seznam položek zatížených novými cly je podle Zahradníka od Evropské komise „v daném čase adekvátní a dobře selektivně vybraný“. „V případě potřeby lze rozhodně přitvrdit. Ale je dobré mít na paměti, že rozpoutaná celní válka se těžko hasí a je plná odvetných schválností, které kontaminují obchodní vztahy daleko do budoucnosti,“ konstatoval s tím, že EU se současně zřejmě zkouší vyhnout neblahým důsledkům cel na domácí trh.

„Stále věřím, že proveditelnou variantou je jednání a zklidnění situace, ale ta víra slábne. EU by v současnosti měla především hledět sama na sebe a neopisovat od Ameriky eskalací odvet. Měla by okamžitě redukovat překážky na svém jednotném trhu a nadbytečnou kontraproduktivní byrokracii, které jsou mnohem větší zátěží než prozatím uvalená cla,“ zdůraznil Zahradník.

Celní válka zatím nechává poměrně v klidu Českou národní banku z hlediska dopadů na inflaci. Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru dosáhl 2,7 procenta.

„Překotný vývoj v oblasti rostoucích celních bariér ČNB sleduje a analyzuje. Nyní uvalená 25procentní cla na ocel a hliník i dosud ohlášené odvetné kroky postihují jen velmi omezenou část produkce a spotřeby, proto prozatím neočekáváme jejich výrazný dopad,“ řekl Novinkám Jakub Matějů z měnové sekce ČNB.

Dodal, že zavádění cel je ale důležitým varovným signálem. „Záležet bude na dalších krocích, pro české exportéry je rizikem rozšíření cel na další položky vývozu z EU do Spojených států. Pro domácí inflaci by pak byla nebezpečná zejména plošná odvetná cla EU na dovoz z USA, která by zdražila dovážené zboží a zvýšila náklady ve výrobních řetězcích,“ dodal.

Ekonom Michal Skořepa doplnil, že cílem odvetných evropských cel není vyvážit ekonomický dopad těch amerických, ale potrestat USA a v ideálním případě dotlačit Trumpovu administrativu k jednacímu stolu o lepším nastavení vzájemných obchodních vztahů.

Z tohoto hlediska je postup Evropské komise podle něj adekvátní, přinejmenším co se týče výběru položek, na které jsou evropská cla nově uvalena. „Zaprvé jde převážně o spotřební zboží, nikoliv o vstupy, jejichž zdražení by poškodilo evropské výrobce. Zadruhé jde o zboží spíše pro bohatší klientelu, takže navýšení ceny nebude pro Evropu sociálně nijak bolestivé. A za třetí jsou terčem evropských odvetných cel produkce ze států USA, v nichž mají voličskou základnu někteří Trumpovi klíčoví spojenci,“ řekl.

U odvetných cel je podle Skořepy namístě, aby objemově nepřesahovala původní opatření protistrany. „Kroky Trumpovy administrativy byly zatím natolik protichůdné a nekoncepční, že odhadovat její reakci na krok EU lze jen stěží. Vzhledem k oficiálně prezentovanému zahraničněobchodnímu deficitu USA vůči EU a vzhledem k vyšší průměrné celní sazbě na dovoz z USA do Evropy oproti sazbě opačným směrem nečekám, že by Spojené státy chtěly u cel na dovoz oceli a hliníku dát EU jakoukoliv výjimku,“ dodal ekonom.

„Z ekonomického pohledu je zavádění cel zpravidla špatným opatřením. Z pohledu EU jde nyní ovšem o taktickou záležitost, jak odradit USA od této praxe. Rizikem je ovšem další eskalace obchodní války,“ řekl Novinkám ekonom Deloitte a poradce prezidenta Petra Pavla David Marek.

Doplnil, že Evropská unie opakuje kroky, které použila při předchozím vyostření obchodních vztahů mezi USA a EU. „Opět nezavádí plošná cla, ale selektivně zasahuje oblasti, které by mohly zasáhnout americkou administrativu na citlivých místech. Tehdy se takový postup osvědčil a po zavedení cel na ocel a hliník USA nepokračovaly se zvyšováním cel na další dovozy z EU,“ připomněl Marek.