Část tržeb z EET možná půjde zatajit

Tento pokoutní software slibuje vymazání části příjmů z pokladny, zbývající účtenky patřičně přečísluje, pokud bude v režimu offline, tedy ne ve spojení se servery ministerstva financí. V tomto stavu může být kasa až dva dny.

„Ano, je to možné. S takovými programy jsem se setkal v Evropě, když jsem byl členem pracovní skupiny pro elektronické pokladny při EU. Z pohledu českého práva jsou nelegální. Podnikateli, který si takový software nahraje, hrozí pokuta až padesát tisíc korun,“ řekl Právu bývalý šéf Finanční správy, spoluzakladatel daňové Kobry a v současnosti daňový expert v poradenské společnosti Apogeo Jiří Žežulka.

Připustil, že ve srovnání s tím, kolik může program podnikateli pomoci zastřít před berňákem příjmů, může být taková sankce směšná. Mazání tržeb v režimu offline má ale háček. Pokladnu si do něj nelze přepnout jen tak, bezdůvodně, aniž by podnikatel riskoval oplétačky.

„Pro offline režim musí mít doložitelné vysvětlení. Například že poskytovatel internetového připojení měl výpadek nebo že došlo k poruše pokladny. Podnikatel má pak na odeslání dat 48 hodin. Když ale začne podnik vykazovat offline režim moc často, samozřejmě to bude nápadné. Dovedu si proto představit, že někdo udělá program pro mazání účtů i v online připojené pokladně,“ uvedl Žežulka.

„Ministerstvo financí závěry prezentované Jiřím Žežulkou odmítá a upozorňuje, že prezentované rady na rozdíl od systému e-tržeb rozhodně nebudou fungovat,” sdělil Novinkám mluvčí ministerstva Michal Žurovec. „S daty nemůže být po jejich odeslání již nijak manipulováno (na rozdíl od registračních pokladen, kde data zůstávají v pokladně, dokud je nenačte finanční úřad),” tvrdí.

„Finanční správa může zasílaná data vzájemně porovnávat a jinak analyzovat a díky tomu určit podnikatele, na které se zaměří detailní kontrola. Smyslem je, aby byly kontroly co nejvíce cílené a ne náhodné. Tam kde nebudou data indikovat problém, by neměl finanční úřad chodit na kontrolu,” dodal mluvčí.

Vymazání tržeb v offline režimu může být pro hospodu „zajímavé“, když inkasuje jednorázově větší tržbu z uzavřené cateringové akce, například velké svatby. Příjem z ní může jít i do statisíců a jednorázové vypnutí pokladny jednou za čas přitom bude zdůvodnitelné. Třeba tím, že na systému byla prováděna pravidelná údržba.

Další ze způsobů, jak EET obcházet, bude snaha prezentovat podnik jako soukromý klub. „Když se ale Finanční správa na nějaký klub zaměří, tak jsem přesvědčen, že mu bude schopna nakonec dokázat, že má vést elektronickou evidenci tržeb,“ míní Žežulka.

Podle něj je možné, že ti, co v minulosti výrazně krátili daně, budou ukončovat živnostenské listy a pokračovat v podnikání coby společnost s ručením omezeným. Finanční správa by totiž mohla podnikatele dodanit až tři roky zpátky, když najednou po EET uvidí skokový nárůst tržby.

Jsou dvě možnosti: buď podnikatel doloží, že třeba najal lepšího kuchaře a začalo k němu do hospody chodit více lidí. Jinými slovy, že vylepšil nabídku tak, že tržba skokově narostla. Anebo ukončí činnost coby živnostník a naváže na ni s novou firmou a tím i s nulovou historií.

EET se podle Žežulky celkově dotkne zhruba 700 tisíc živnostníků, z toho v první fázi dvou set tisíc subjektů. Finančních úředníků je ve srovnání s tím hrstka. Berní úředníci chybějí, jak vyplývá z desítek míst, která finanční úřady poptávají.

„Velkou, masivní kontrolní akci po EET nelze očekávat. Analytická práce u EET bude pro finanční úřady ovšem jednoduchá. Stačí rychlé porovnání. Je to efektivní nástroj například pro kontrolu večerek. Je ale také pravda, že na to, aby všechny v daném čase zkontrolovala, nebude mít personální kapacity,“ tvrdí Žežulka.

Další z možností, jak se vyhnout většímu zdanění po zavedení EET, bude snaha podnikatelů vytvářet větší fiktivní výdaje.

Jsou samozřejmě i podnikatelé, kteří si z EET nic nedělají, protože stejně tržby daní.

„Náš podnik je tak známý, že si nějaké úniky ani dovolit nemůžeme. Děláme tři sta až pět set obědů denně, chodí sem i známí lidé. Jsme vidět, jsme úspěšní, takže co myslíte, že se občas stane? Samozřejmě udání, takže jsme tak zkontrolovaní, že nás nějaká EET nemůže zaskočit,“ míní jeden z šéfů velké restaurace v pražském Podolí.

Tuzemský pokladní systém připravený na EET, který se veřejně k elektronické evidenci tržeb hlásí a ve svých zprávách pro média odrazuje živnostníky od fíglů, je například vidět v lidové jídelně na pražském Těšnově, kde denně obslouží rovněž stovky strávníků. Zde se EET očividně nebojí, ale jiní se ho děsí.

Hlavně provozovatelé menších hospod a večerek hledají fígle, jak tržbu i nadále alespoň zčásti utajovat. Někteří tvrdí, že propustí zaměstnance či podnik zavřou. „Když bude EET, tak vám už v létě ani minutu po zavíračce to pivo prostě prodat nebudu moci. K čemu je ta evidence dobrá? Jen další bič na lidi, co pracují,“ zlobí se majitel jedné z horských chat v Krušných horách.