Článek
"V důsledku nadcházející rekapitalizace těch řeckých bank, které jsou v důsledku účasti na nedávné restrukturalizaci řeckého státního dluhu značně podkapitalizované, byly některé řecké banky převedeny na program ELA (Emergency Liquidity Assistance)," sdělil večer zástupce ECB, jehož cituje Reuters.
"Jakmile bude proces rekapitalizace dokončen, a my očekáváme, že to bude brzy, banky budou mít znovu přístup ke standardním refinančním operacím Eurosystému," dodal zástupce ECB. Názvy bank, kterých se opatření dotkne, ECB neuvedla. Je ale jasné, že na financování od řecké centrální banky je teď v Řecku závislých více bank.
ECB refinancuje jen solventní banky. Finanční ústavy, které nemají přístup k penězům ECB, se musejí s požadavkem na likviditu obracet na domovskou centrální banku. Ta by měla peníze dodat v rámci zmíněného nouzového financování ELA.
Řekové vybírají peníze z bank
Jeden zdroj uvedl, že kapitál čtyř řeckých bank je tak vyčerpán, že tyto ústavy fungují se záporným vlastním jměním. Podle pravidel ECB není možné tak zdevastovaným bankám žádné další peníze poskytnout. Objevily se i zprávy, že tempo odlivu vkladů z řeckých bank nabírá na síle, což svědčí o tom, že řecký bankovní systém je velmi zranitelný.
Situace se zhoršuje, protože Řekové vybírají peníze z bank, jen v pondělí to bylo 700 miliónů eur. [celá zpráva]
"Tempo odlivu vkladů z Řecka se zrychlilo, já si ale myslím, že se to dá stabilizovat, až bude sestavena nová vláda, pokud ale potvrdí zájem zůstat v eurozóně," uvedl ředitel Ústavu pro mezinárodní finance (IIF) Charles Dallara a dodal, že rozhodnutí Řecka zaplatit držitelům dluhopisů, kteří původně odmítli přistoupit na restrukturalizaci dluhu, vzbuzuje obavy. Platba by se ale podle něj těžko uskutečnila, nebýt "zcela výjimečné konstelace politické nejistoty". V Řecku se po volbách nepodařilo sestavit vládu a volby se budou opakovat.
Neexistuje plán odchodu Řecka z eurozóny
Podle Dallary neexistuje žádný plán organizovaného odchodu Řecka z eurozóny. Navrhuje aktualizovat současný záchranný plán, aby odrážel "novou realitu". V úvahu připadá posun termínu pro splnění fiskálních cílů o rok až 18 měsíců. To by Evropu stálo dalších šest až deset miliard eur (153 až 250 miliard Kč).
Dallara řekl, že odchod Řecka z eurozóny možný je, podle něj to ale není nutné. "Ani bych to neoznačil za pravděpodobné, protože náklady pro Řecko, Evropu i globální ekonomiku by v každém jednotlivém případě byly ohromné," řekl. Evropa by musela přijmout opatření na podporu svých bank.
Přání, aby Řecko zůstalo v eurozóně, deklaroval i prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi:"Chci sdělit, že jednoznačnou prioritou Rady guvernérů ECB je, aby Řecko zůstalo v eurozóně," řekl Draghi.
Zpráva, že ECB přestala poskytovat likviditu některým řeckým bankám, se negativně odrazila v cenách akcií po celém světě a ovlivnila i kurz eura. To mělo snahu během dne smazat část ztrát z předchozích dnů, nakonec se ke ztrátám ale vrátilo. Trhy totiž stále počítají i s takovou možností, že by Řecko muselo odejít z eurozóny.