Článek
Produktovodem Nord Stream 2 měl původně po dně Baltského moře z Ruska do Německa proudit ruský plyn. Před ruskou invazí na Ukrajinu mu k uvedení do provozu chyběla už jen zelená německých regulačních úřadů. Po začátku invaze německý kancléř Olaf Scholz konstatoval, že udělení souhlasu k provozu není kvůli postupu Ruska vůči Ukrajině možné.
Plynovod postavily ruský Gazprom a evropské energetické společnosti, například OMV, Engie nebo Shell. S Ruskem při výstavbě vyjednávalo především Německo, na jehož území oba plynovody – Nord Stream 1 i Nord Stream 2 – ústí.
Pokud by Německo chtělo část plynovodu použít pro jiné účely, byla by to v první řadě záležitost právníků, reagoval Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova.
Německo vyhlásilo kvůli plynu stav ohrožení. Ministr vyzval lidi k úsporám
Dodávky plynovodem Nord Stream 1, který byl spuštěn v roce 2011, ruská státní plynárenská společnost Gazprom minulý týden výrazně omezila. Gazprom opatření zdůvodňuje zpožděním při opravě kompresorových turbín německé společnosti Siemens Energy z Kanady. Německý ministr hospodářství Robert Habeck však omezení dodávek označil za politicky motivovaný krok, kterým se Rusko podle něj snaží vyvolat nejistotu a zvýšit ceny plynu.