Časovaná bomba? Nesplacený dluh na kreditkách v USA je nejvyšší od celosvětové krize

Za letošní první tři čtvrtletí vydavatelé kreditních karet odepsali dluhy ve výši 46 miliard dolarů (přes 1,1 bilionu Kč), což je meziročně o 50 procent více. Zároveň se jedná o nejvyšší úroveň za posledních 14 let, uvedl list Financial Times (FT) s odkazem na údaje nashromážděné společností BankRegData. K odpisům se banky rozhodnou ve chvíli, kdy vyhodnotí, že je nepravděpodobné, že dlužník své dluhy splatí.

„Domácnosti s vysokými příjmy jsou v pořádku, ale spodní třetina amerických spotřebitelů je vyřízena. Jejich míra úspor je právě teď nulová,“ řekl FT Mark Zandi, vedoucí analytik ve společnosti Moody’s Analytics.

Hospodářské výsledky za poslední letošní čtvrtletí ještě banky neoznámily, ale už teď se objevují první známky toho, že stále více spotřebitelů nezvládá splácet, co dluží. Capital One, třetí největší poskytovatel kreditních karet v USA, po JPMorgan Chase a Citigroup, nedávno uvedl, že v listopadu jeho anualizovaná míra odpisů kreditních karet dosáhla 6,1 procenta. Před rokem to bylo 5,2 procenta.

„Nárůst nesplaceného dluhu na kreditních kartách může být v USA další časovanou bombou. Ta by mohla přerůst i ve větší finanční krizi, podobnou té hypoteční z roku 2008,“ míní analytik společnosti Purple Trading Petr Lajsek.

Spouštěče by podle něj byly podobné. Zatímco krizi v roce 2008 způsobilo to, že banky poskytovaly hypotéky i lidem, kteří by na ně za normálních okolností nedosáhli, tak nyní se děje totéž právě na kreditních kartách.

„Během koronaviru americká vláda zaplavila občany stimulačními balíčky v podobě hotovosti. Díky přítoku peněz tak vypadali pro vydavatele kreditních karet jako vhodní klienti i chudší Američané. Právě ti však nyní mají velké problémy se splácením dluhů. Kreditní karty tak mohou být dobrým sluhou, ale špatným pánem,“ řekl Lajsek Novinkám.

Za nárůstem nesplacených dluhů na kreditkách stojí vysoká míra inflace, jež v posledních letech citelně zasáhla zejména právě chudší vrstvu obyvatelstva. Roli pak sehrávají i vyšší úrokové sazby, které americká centrální banka nastavila, aby inflaci zkrotila.

„Průměrná úroková sazba na kreditních kartách je přes 20 procent. Přitom ještě na začátku roku 2022 to bylo kolem 15 procent. Takové splátky mohou být pro chudší dlužníky likvidační. Bohatí sice dále bohatnou, chudší třetina amerických obyvatel se však zdá být téměř na mizině. To může být problém pro celou ekonomiku a banky zejména,“ dodal Lajsek s tím, že celkový dluh Američanů na kreditních kartách stále narůstá a letos dosáhl rekordních 1,17 bilionu dolarů (přes 28,2 bilionu Kč).

Situaci navíc může zkomplikovat i politika znovuzvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se do Bílého domu oficiálně vrátí v lednu. Trumpovy ekonomické plány jsou totiž proinflačního charakteru, což by mohlo držet úrokové sazby na vysokých úrovních, a tím pádem i úroky na kreditkách.

„Trpět mohou menší a střední banky, které mají vysokou expozici do kreditních karet. Tyto instituce již navíc trpí kvůli růstu nesplácených dluhů na komerční nemovitosti a poklesu jejich cen,“ připomněl Lajsek.

Podle analytika ale mají vysokou expozici na kreditních kartách i giganti jako JP Morgan nebo Goldman Sachs. „Poslední zátěžové testy americké centrální banky ukázaly na vysokou citlivost Goldman Sachs na nesplacené dluhy z kreditních karet. Pokud se třetina amerických spotřebitelů ocitne na ‚mizině‘, tak to může šeredně odnést i americká ekonomika, která ‚jede dlouhodobě na dluh‘. Motor spotřeby se zadrhne, což se podepíše na službách i průmyslu,“ domnívá se Lajsek.

„Taková krize může vysoce ovlivnit i Evropu, podobně jako v letech po roce 2008,“ varuje analytik.