Čas se mění na zimní, stoupá nebezpečí nehod

V neděli se ve tři hodiny čas posune zpátky na dvě, noc tak bude delší. Změna času se dotkne i nočních dálkových vlaků Českých drah, které budou v některých stanicích čekat na odjezd podle nového času.

Změna znamená i výzvu pro řidiče, na kterou v těchto dnech upozorňuje například Besip.

Mnozí z nás stále cítí „letní tempo“ a při návratu z práce, nákupů nebo dalších aktivit si neuvědomí, že snížená viditelnost vyžaduje jiný přístup za volantem. Nepřizpůsobení rychlosti podmínkám na silnici může snadno vést k nehodám. Nebezpečí také zvyšují chodci a cyklisté, kteří jsou v šeru často špatně viditelní.

„Zejména v říjnu by si motoristé měli dávat pozor. To evidujeme o zhruba 25 procent více nehod než v jiných měsících roku. A nejrizikovější je z tohoto pohledu právě týden po změně času,“ upozornil Milan Káňa z pojišťovny Kooperativa. Říjen a listopad jsou taky rizikové z hlediska střetů se zvěří.

Kromě změny světelných podmínek může konec letního času ovlivnit i kvalitu spánku a celkovou pohodu. Naše vnitřní hodiny se musí přizpůsobit, což může způsobit větší únavu nebo sklíčenost, zejména během prvních dvou týdnů po změně času. „Řidiči by měli být v tomto období mimořádně opatrní, více odpočívat a věnovat jízdě maximální pozornost. Chyby totiž mohou dělat i ostatní účastníci provozu, včetně chodců,“ varoval dopravní expert platformy Vize 0 Roman Budský.

Řidiči často spěchají domů za šera či tmy, kdy je doprava hustší, což může vést ke stresu a riskantním manévrům. Ty jsou k vidění zejména na dálnicích, kde je větší tendence k překračování rychlostí nebo nedodržování bezpečných vzdáleností.

Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit předloni v celé Evropské unii. Členské státy se ale nedohodly, který čas bude platit trvale. Momentálně jsou tedy plány zavést jediný čas u ledu.

„Můžeme skutečně potvrdit, že žádný vývoj ke změně času momentálně není. Ani maďarské předsednictví v radě EU, které bude trvat do konce tohoto roku, otázky změny času otvírat neplánuje,“ řekla Novinkám Alena Mühl z tiskového odboru ministerstva dopravy, které má toto téma v gesci.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let minulého století.

Z průzkumu agentury STEM/MARK z loňského října vyplynulo, že střídání času nevyhovuje dvěma třetinám Čechů. Nejčastěji se jejich námitky týkaly dopadů na zdravotní stav a psychickou pohodu. Letní čas preferovalo 40 procent dotázaných a opačnou možnost zimního, standardního času, vybralo 31 procent lidí. Zbývající nebyli rozhodnuti.