Článek
Od konce roku 2015 se ceny bytů a domů zvýšily v průměru o 86 procent. V Praze přijde metr čtvereční na více než 151 tisíc korun. Budou byty a domy nominálně pořád zdražovat takovým tempem? Kde je strop?
Ceny ve velkých městech v dohledné době pořád porostou. Hlavním důvodem je inflace. Enormní a skokový růst cen materiálů ve stavebnictví by se ale měl už ustálit, protože stavební firmy a developeři v takové dynamice zdražování jen těžko mohou fungovat.
Ceny se ale nevrátí na nižší úroveň. Ten skok už zůstane. A i to je jeden z důvodů, proč nemovitosti nejspíš zlevňovat nebudou.
Zdražuje se nejvíc za 13 let, inflace překonala očekávání
A nemůže růst cen bytů a domů přibrzdit postupné zdražování hypoték, které stojí méně, než činí oficiální inflace?
Přibrzdit tempo růstu cen nemovitostí postupné zdražení hypoték může, ale ne zvrátit. Nepochyboval bych o tom, že nemovitosti budou zdražovat v dohledné době setrvale. I v menších městech alespoň nominálně o inflaci.
V ekonomice je hodně úspor, a nehodnoťme teď jejich rozložení. Každopádně lidé tyto peníze někam chtějí uložit, aby se udržela jejich hodnota. A nemovitosti jsou jednou z nejbezpečnějších cest. To, co pořídíte dnes, bude za deset patnáct let v nominálním vyjádření o padesát, sto procent dražší.
Dvacetitisícový důchod zajistí podle ekonomů jen mzdy a inflace
A co půda jako investice? A teď nemyslím to, že koupíte za pár desítek korun za metr pole a na obci prosadíte změnu na stavební pozemek, jenž se prodá za tisíce korun metr. Má smysl peníze uložit do pozemku, když nenese nájem?
Máme klienty, velmi úspěšné podnikatele v nemovitostech, kteří v Praze koupili pozemky a očekávají zhodnocení za patnáct let.
Nezastavěných pozemků je čím dál tím méně. Výnos ale z toho přijde, až když se na pozemku staví, když je zasíťován.
Investice do pozemku, kde není spekulace na změnu územního plánu, ale je to na dlouhodobou držbu a čekání na růst jeho hodnoty, má smysl spíše jako dlouhodobé uchování hodnoty peněz. Spíše je to tedy vhodné při koupi z vlastních prostředků než z úvěru, kde musíte platit úroky, zatímco vám investice průběžně nic nenese.
U bytu je kromě jeho ceny jako takové výnos průběžný, nese nájem. My se na to díváme tak, že i třeba výnos jedno procento ročně z bytu v časech, kdy se ekonomice nedaří, jako třeba kolem roku 2008, je dobrý.
Inflace v eurozóně je nejvyšší za 10 let, mohou za to energie
Pořád se mluví o tom, že se staví ve městech málo a poptávku to nedokáže uspokojit. Ale pomalu na každém rohu narážím na staveniště…
Pořád je to málo. Je to zajímavé, protože počet obyvatel v ČR nepřibývá. Věřím ale tomu, že trh situaci ustálí. Těžko ale lze uspokojit očekávání některých, že hned po vysoké škole si půjdou všichni koupit byt v centru. Prstence příměstského bydlení například kolem hlavního města se proto zvětšují až na padesát kilometrů. Dříve si mladé rodiny za městem pořizovaly domky, dnes i byty.
Třeba ve Strančicích za Prahou jsme před dvěma lety financovali výstavbu bytového domu s 35 byty, kde byt 2+kk, 60 m2 vyšel na 3,5 milionu korun. V Praze by stál téměř dvojnásobek. A dnes se díváme na projekty, které jsou ještě dále.
Je ovšem nutno dodat, že ne všechny nápady developerského typu jsou financovatelné. Každou lokalitu je třeba individuálně posoudit – kdo to koupí, za jakou reálnou cenu, za jak dlouho, jaké je tam v současnosti zázemí. Ne všechna místa jsou pro dojíždění vhodná.
Na Slovensku je nejdráž za posledních devět let
Nepřijde vám, že novou bytovou výstavbu kolem měst limituje právě nedostatečná dopravní infrastruktura? Například ve Středočeském kraji, ať už jde o silnice, nebo železnici.
Dopravní infrastruktura je rozhodně jedním z klíčových parametrů pro danou lokalitu. Zlepšení dopravy by jistě přispělo k uspokojení velké poptávky po bytech.
Neobáváte se případných politických zásahů do trhu, jako třeba regulovaný nájem, vyšší zdaňování investičních bytů nebo i omezování výstavby nových rodinných domů, jak o tom debatovali například v Hamburku?
Investoři to vnímají jako rizika, ale nemyslím si, že v Česku mají takové nápady šanci.