Článek
„Územní plánování se musí změnit. Je to po digitalizaci stavebního řízení největší problém, který řešíme,“ uvedl pro Novinky Jan Kasl, předseda České komory architektů.
Zásadní dokumenty, které určují, zda v dané lokalitě mohou vyrůst byty či kanceláře, jsou v některých městech staré desítky let. Například Praha pracuje s územním plánem z roku 1999. Ten mimo jiné nepočítá s rozsáhlou výstavbou tisíců bytů na dnes již nevyužívaných průmyslových plochách, takzvaných brownfieldech.
Developeři tak u každého většího projektu musejí politiky přesvědčit o nutnosti změn. Podle průzkumu poradenské společnosti CEEC Research trvá taková jednotlivá změna územního plánu ve většině případů více než tři roky. „Někdy je to i více,“ zdůrazňuje Kasl.
Příkladem je příprava největší v současnosti probíhající stavby v hlavním městě, čtvrti Smíchov City. Developerská skupina Sekyra Group se na odkupu potřebných pozemků domluvila s Českými drahami v roce 2006. Změna územního plánu následně trvala dalších osm let. Až pak mohla firma žádat o stavební povolení.
„Česko se v evropském měřítku ať už v případě změny územního plánu, povolovacího procesu, nebo vydání stavebního povolení řadí na chvost evropských zemí, co se týče doby vyřízení,“ konstatoval Michal Vacek, ředitel CEEC Research.
Změny územních plánů často prodlužují schvalování nové výstavby více než samotné získání souhlasu od stavebního úřadu. Developerům kvůli tomu rostou náklady na samotný projekt, což následně přenáší na kupce.
Úprava zatím nebude
Problém ještě prohlubuje, že příprava zcela nových územních plánů, které by odrážely současné potřeby, trvá komunálním politikům roky. Zástupci velkých měst to zdůvodňují mimo jiné tím, že musí vést složitá jednání se státem. Usilují proto o možnost tvořit územní plány samostatně.
Na reformě územního plánování pracuje i současná vláda. Do konce volebního období ji ale určitě nestihne schválit. Ministerstvo pro místní rozvoj tak chce alespoň nachystat podklady, z nichž by mohli čerpat politici zvolení v podzimních volbách.
„Domluvili jsme se, že zpracujeme vyhodnocení dopadů jednotlivých variant. Od té nejkonzervativnější po ty nejprogresivnější. Návrh bychom měli dostat na konci měsíce a analýza by měla být dokončená přes léto,“ konstatoval ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN).
Změna systému, jakým se územní plány tvoří, byla ve hře už za minulého kabinetu hnutí ANO. V rámci schvalování nového stavebního zákona o ní uvažovala tehdejší ministryně Klára Dostálová. Kvůli nesouhlasu menších obcí ale úpravu pravidel nepředložila.
Místopředseda ANO Karel Havlíček nyní tvrdí, že pokud budou mít návrhy, které připraví současná vláda, racionální základ, případný kabinet ANO na ně naváže.
