Článek
Hlasování skončilo zprvu nejasně. K přijetí plánu bylo potřeba 218 kladných hlasů. Před odevzdáním posledního hlasu chybělo k přijetí 13 hlasů. Přičtení posledního hlasu na tu či onu stranu se pak vleklo. Zákonodárci přesvědčovali kolegy, kteří byli proti, aby postoj změnili. Tento postup pravidla dovolují. Nejprve si to skutečně rozmyslel jeden demokratický zástupce a následně i jeho republikánský kolega. Pak ale zase dva hlasy pro zmizely.
Ať tak či onak, jedno je jisté: Bushův krizový plán smetli ze stolu hlavně jeho republikánští kolegové. Nelíbil se víc než polovině stranických zákonodárců. Už dříve kritizovali především de facto znárodnění firem, což je "neamerické" Mnozí poukazovali i na to, že stát nemůže platit hypotéky soukromých firem.
Předchozí složitá jednání ohledně návrhu zákona budou pokračovat.
| Výsledek hlasování před přičtením posledního hlasu: | ||
|---|---|---|
| strana | pro | proti |
| Demokraté | 141 | 94 |
| Republikáni | 65 | 135 |
| CELKEM | 205 | 228 |
| Ke schválení bylo potřeba 218 kladných hlasů. | ||
Hlasování zákonodárců následovalo po dalších kolapsech na světových trzích a pádech bank v USA i Evropě. Jako poslední v řadě amerických finančních domů skončila v pondělí banka Wachovia, kterou koupila Citigroup. V Evropě musely vlády tří zemí finančně vypomoct bance Fortis, peněžnímu gigantu v zemích Beneluxu. V Británii zase došlo na znárodnění ústavu Bradford & Bingley.
Burzy vytrvale ztrácejí
Americká, evropské a dalších osm centrálních bank kvůli krizi uvolnily dalších 330 miliard dolarů, aby zajistily dostatečnou likviditu. Indexy na světových burzách se nicméně dál propadaly, pražská o pět procent. Dow Jonesův index na newyorské burze ztratil ještě před hlasováním 600 bodů a bezprostředně po něm se propadal hlouběji. Postupně ztratil sedm procent z ceny. Ještě hůře na tom byl Nasdaq, který ztratil přes devět procent.
Evropské a asijské burzy byly v té době už zavřené.
:. Před newyorskou burzou lidé proti vládnímu plánu protestovali. Muž má na sobě nápis Pomozte lidem, ne bankám.foto: Reuters/Shannon Stapleton
K přijetí plánu pomoci marně americké zákonodárce vyzýval před zasedáním prezident George Bush. Podle něj opatření ekonomiku USA znovu posílí a obnoví důvěru v ní. Zároveň ale varoval, že není odpovědí na veškeré potíže, které přetrvají. Po prohraném hlasování se dal slyšet, že ho zákonodárci zklamali.
Nutnost obří finanční výpomoci vlády trhům se Američanům příliš nelíbí. Krize navíc v USA zasáhla před listopadovými volbami prezidenta a do Senátu. Kongresmani se o konečné podobě stabilizačního plánu dlouze přeli už o víkendu. Do návrhu zákona se dostala spousta dodatků a jeho konečná podoba měla do pondělka 110 stran. Podpořili ho i oba nejvážnější kandidáti na příštího prezidenta republikán John McCain a demokrat Barack Obama.
Záchranný plán pro americkou ekonomiku
- Vláda počítá s postupným uvolňováním peněz: 250 miliard dolarů půjde do systému okamžitě, dalších 100 miliard na žádost Bílého domu, uvolnění zbylých 350 miliard může vetovat Kongres.
- Banky, které peníze přijmou, budou muset výměnou předat podíly, z nichž mají po posílení mít prospěch daňoví poplatníci.
- Platy čelních bankéřů budou limitovány a „zlaté padáky“, horentní odstupné po opuštění postu, budou zakázány.
- Bankovní sektor bude muset finančně vypomoct, jestliže peníze bank v úpadku skončí v nenávratnu.
- Banky povinně přijmou pojistný program proti ztrátám na hypotečním trhu.
- Na dodržování podmínek budou dohlížet čtyři nezávislé agentury.
