Článek
"Pro smlouvu v nynější podobě je naše odpověď ne," řekl Bush britské televizi ITV. Přiznal ale, že globální oteplování je téma, kterým by se země měly dlouhodobě zabývat. Podle něj by se státy měly ale zaměřit spíš na výrobu moderních technologií, které by emise likvidovaly.
Některé země summitu, hlavně Německo, Francie a Rusko si přitom slibovaly, že pohled USA na produkci emisí by se právě na tomto summitu mohl změnit.
Kjótský protokol zavazuje ratifikující země, že v letech 2008-2012 sníží produkci skleníkových plynů, především oxidu uhličitého o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990.
Boj o Rusko nebo USA
Smlouva začala platit letos v únoru poté, co podpis pod ni připojilo Rusko. Státy světa, především ty evropské, se na protokolu dohodly už v roce 1997. Platit ale mohl začít až ve chvíli, kdy ji podepsalo 55 procent států, které produkují více než 55 procent světových emisí.
Byl proto potřeba podpis Ruska nebo USA jako největších světových znečišťovatelů. EU nakonec Rusko přemluvila, aby protokol podepsalo. Za to mu slíbila, že bude podporovat jeho členství ve Světové obchodní organizaci. Za USA slíbil dříve podpis prezident Bill Clinton, Bush ale po zvolení slib zrušil.
Fakta o Kjótském protokolu
:: Kjótský protokol je dokument o 28 článcích, na němž se zástupci 159 zemí OSN dohodli na summitu o změnách klimatu v japonském městě Kjóto v roce 1997.
Začátkem února 2005 jej podepsalo 84 států, ratifikovalo 65, přistoupilo k němu nebo ho schválilo 141 států. Tyto státy dohromady produkují 61 procent emisí.
:: Země se zavazují k tomu, že v letech 2008 až 2012 snížit emise skleníkových plynů o 5,2 procenta pod úroveň z roku 1990. Mezi skleníkové plyny patří metan, oxid dusný, hydrogenované fluorovodíky, polyfluorovodíky a fluorid sírový.
:: Některým zemím (např. Nový Zéland, Rusko, Ukrajina) stačí, když zachovají současnou produkci skleníkových plynů.
Nejvyspělejší země světa a Rusko se sejdou ve středu ve skotském městě Gleneagles. Kromě globálního oteplování je tématem i chudoba afrických zemí.