Článek
„Broumovsko by mohlo představovat skanzen. Musíme najít řešení, které by vedlo k rovnováze mezi různorodými zájmy,“ konstatoval na konferenci Vliv vlka a vydry na přírodu a hospodaření v krajině královéhradecký hejtman Jiří Štěpán (ČSSD).
Pomůže jenom změna legislativy
Nesoulad mezi počty na Broumovsku kdysi zcela vyhubeného vlka a zájmy chovatelů dobytka dospěl podle šéfa Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty k vrcholu. Současný stav drancuje státní kasu. Jenom v Královéhradeckém kraji vzrostly za poslední tři roky náhrady za vlky zadávená dobytčata z 45 tisíc na 2,2 milionů korun. „Veřejnosti je nutné vysvětlit, že tento stav je nadále neudržitelný,“ podotkl Janota.
Mezinárodní konference – Vliv vlka obecného a Vydry říční na přírodu a hospodaření v krajině
Farmáři chtějí nadbytečné vlky postřílet nebo přesídlit do míst, kde nemohou páchat škody na dobytčích stádech. „Vlky je třeba dostat pryč z kulturní krajiny do národních parků a vojenských újezdů,“ požaduje pověřenec Svazu chovatelů ovcí a koz v ČR Tomáš Havrlant, jenž chce zbavit vlky nedotknutelnosti a vysoudit možnost bránit stáda s puškou v ruce. „Pomůže jenom změna legislativy. Jako v zemích, kde už na to přišli. Stát si musí vybrat mezi obhospodařovanou krajinou a vlky,“ doplnil Havrlant.
Ochránci přírody mapují výskyt velkých šelem
Žaloba na stát, která má umožnit regulovaný odstřel vrcholového predátora, leží u Ústavního soudu. „Kraj broumovské farmáře podporuje. Lidi na rodinných farmách chceme udržet. Musíme postupovat společně s Poláky a Němci,“ poznamenal královéhradecký krajský radní Karel Klíma (KDU-ČSL).
Farmáři volají po jasných číslech, kolik vlků daná krajina unese. „Doposud to nikdo neudělal a nedefinuje to ani připravovaný plán ochrany vlka,“ tvrdí Havrlant. „Oproti loňsku jsme zaznamenali nárůst o dvě vlčí teritoria, což není žádné drama. Problém řešíme, aby farmáři měli dostatečně a rychle náhradu škod a abychom jim nabídli dotace na ohradníky a pastevecké psy,“ konstatovala Jindřiška Jelínková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Zuby šelem z Předmostí naznačují ranou domestikaci
Vlků nyní v Česku žije v osmnácti teritoriích ve třinácti smečkách odhadem 120 kusů. Broumovskem a Trutnovskem migrují tři smečky s dvacítkou jedinců, což farmáři považují za ochranáři značně podhodnocené počty. Během dubna lze jako v předchozích letech očekávat další přírůstek štěňat. „Vlk nemá v kulturní krajině, kam ročně přijíždí půl miliónu turistů, místo,“ míní Havrlant, podle něhož je střelba, jenž vlkům utkví v paměti, nejefektivnější a nejlacinější způsob ochrany stád.
Příroda podle zastánců regulace vlčí populace počty vlků na uzdě neudrží. Potravy najdou šelmy dost v ohradách s dobytkem. „Australané chtěli pomocí predátorů zredukovat přemnožené jeleny. Nakonec přišli na to, že by farmářům nejdřív požrali snáz ulovitelný dobytek,“ přiblížil Janota.
