Článek
Při poslední v letech 2008 a 2009 činil největší čtvrtletní propad Velké Británie 2,1 procenta ve čtvrtém čtvrtletí roku 2008. K propadu došlo napříč všemi sektory ekonomiky.
V červnu už nicméně ekonomika začala vykazovat známky oživení, když HDP vzrostl meziměsíčně o 8,7 procenta. Na dně byla britská ekonomika v dubnu. Od té doby stoupla o 11,3 procenta, stále je však 17,2 procenta pod úrovní, na níž se nacházela v únoru.
Podle hlavního ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně není hloubka propadu překvapivá. „Dokonce je spíše překvapující, že 80 procent ekonomiky mohlo v Británii pokračovat. Uzavření hospodářského života britskou vládou totiž bylo nejen jedno z nejsilnějších, ale také jednoznačně nejdelší,“ uvedl Bartoň.
V Británii v době pandemie zaniklo skoro tři čtvrtě milionu pracovních míst

„Například hospody (které jsou pro Brity ještě důležitější než pro Čechy) byly všechny zcela uzavřeny po celé uvedené čtvrtletí. Omezeně mohly začít otvírat až 4. července. A mnoho oborů je uzavřených dodnes,“ dodal ekonom.
Velká Británie tak podle ekonoma může být v celoročním úhrnu nejpostiženější evropskou ekonomikou. „Pro příští vývoj v Británii bude klíčové, zda se podaří otevřít školy. Proti jejich otevření se vytvořila velice silná lobby učitelů. Bez otevřených škol se do práce nebudou chtít vrátit ani pracovníci s dětmi,“ uzavřel Bartoň.
Britové v reakci na pandemii a její vliv na trh práce zavedli vlastní verzi kurzarbeitu. Od 1. března 2020 vláda uhradí zaměstnavatelům 80 procent nákladů na mzdu každého zaměstnance, který v souvislosti s epidemií nemůže pracovat. Tato pomoc je ale omezena na tři měsíce a zastropována částkou 2500 liber (72 900 korun) měsíčně.