Článek
Krok centrální banky je překvapivý. Většina ekonomů v anketě agentury Reuters očekávala, že základní sazba kvůli dopadům koronavirové varianty omikron ještě zůstane beze změn.
Pro zvýšení základní sazby z minima 0,1 procenta o 0,15 procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru centrální banky. Všech devět členů odsouhlasilo zachování programu nákupů vládních dluhopisů v objemu 875 miliard liber (26,1 bilionu Kč).
Britská centrální banka rovněž nakoupila podnikové dluhopisy v hodnotě 20 miliard liber. Britská libra si kolem čtvrteční 13:20 SEČ vůči americkému dolaru připisovala tři čtvrtě procenta na 1,3360 USD.
Ke zvyšování úrokových sazeb se chystá rovněž americká centrální banka (Fed). Ta ve středu oznámila, že zrychlí zpřísňování měnové politiky, takže do března by mohla ukončit nákupy dluhopisů. Pak přistoupí ke zvýšení základních úroků, což by v celém roce mohla udělat hned třikrát.
Inflace už štve i Němce, roste tlak na zvýšení úrokových sazeb
ECB zůstává klidná
Naopak v zemích eurozóny, které se řídí měnovou politikou Evropské centrální banky (ECB), ke zvýšení úrokových sazeb zatím nedošlo. Základní úroková sazba ECB je přitom na rekordním minimu nula procent.
Evropská centrální banka nerozhodla - na rozdíl od té britské - o zvýšení sazeb ani ve čtvrtek. Oznámila jen, že na konci března ukončí nákupy dluhopisů v rámci pandemického programu PEPP, který má k dispozici 1,85 bilionu eur (46,8 bilionu Kč). ECB tak potvrdila svůj uvolněný pohled na inflaci, která podle ní postupně odezní.
ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat oživování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
K výjimkám v rámci Evropské unie tak patří Česko. Česká národní banka zvýšila v listopadu základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. V navyšování navíc bude ČNB podle guvernéra Jiřího Rusnoka pokračovat.