Článek
„Vzhledem k platnosti přechodného období se nezmění prakticky nic a exportéři budou dále vyvážet za stejných podmínek jako doposud,“ řekl Právu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.
Jak však poznamenal, Británie je pro nás jedním z hlavních obchodních partnerů a jakékoli případné komplikace ve vzájemném obchodu budou mít negativní dopady pro obě strany.
„Jak velké ztráty to budou, bude záležet na tom, jestli se podaří vyjednat vzájemnou dohodu o volném obchodu, nebo nikoli,“ dodal Špicar.
Bude záležet na tom, jestli se podaří vyjednat dohodu o volném obchodu
Pokud by se do konce letošního roku nepodařilo dojednat obchodní dohodu mezi Velkou Británií a EU, došlo by k takzvanému tvrdému brexitu. Ten by mimo jiné znamenal, že by se pro nás Británie stala tzv. třetí zemí a vzájemné obchodní vztahy by přešly do režimu Světové obchodní organizace (WTO). To by podle současných podmínek znamenalo například uvalení cel na dovoz osobních aut ve výši 10 procent a pěti procent na autodíly, u oděvů a oděvních doplňků je teď clo ve výši osm až 12 procent.
Takový scénář by již mohl ekonomický vývoj v EU i v Česku výrazně ovlivnit. „Pevně ale věříme, že v průběhu roku 2020 dojde k nějaké, aspoň překlenovací, dohodě, aby byl čas vyřešit v klidu poměrně náročná jednání o zahraničním obchodě. Pokud by se to nepodařilo, mohlo by to přinést mnoho velkých oboustranných problémů. V tuto chvíli není možné ani hádat výši cel pro jednotlivé skupiny výrobků, ale v tom nejhorším případě by to mohly být i desítky procent,“ uvedl pro Právo místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.
Pro letošek nicméně ani on neočekává v zahraničním obchodě žádné zásadní administrativní změny. „Předpokládáme však, že dojde ke snížení exportu a pravděpodobně se prodlouží doba související s přejezdem dopravních prostředků do Velké Británie. Pokles exportu může být způsoben částečným předzásobením Británie v průběhu loňského roku,“ doplnil Daněk.
Analytici: Rozchod s EU víc poškodí Británii
V posledních pěti letech se český export do Spojeného království drží nad úrovní 200 miliard korun, přičemž tahouny vývozu jsou stroje a dopravní prostředky s podílem 69 procent, následují tržní výrobky (13 procent) a spotřební zboží (12 procent). Británie se přitom v tomto období střídá v žebříčku zemí na čtvrtém až pátém místě s Francií.
Naopak u importu dominují, ale ne tak výrazně jako u exportu, stroje a dopravní prostředky s podílem 39 procent, následují chemikálie s 25 procenty a finální tržní výrobky mířící na trh (kromě spotřebního zboží) s 15 procenty.
Letos ještě obchod bez cel a kontrol
Pro obchodníky obchodující s Británií ani pro tuzemské spotřebitele se zatím nic nemění, přeprava zboží mezi EU a Británií bude nadále bez celních formalit a kontrol.
Brexit zvýší zbylým zemím včetně Česka příspěvky do rozpočtu EU
Avšak po skončení přechodného období, tj. od 1. ledna 2021, pokud by nebyla obchodní dohoda, případně by nebylo prodlouženo přechodné období, bude na zboží z Británie uvaleno clo. „Podléhalo by kontrole a byla by vůči němu uplatňována obchodně politická opatření jako na jakékoli jiné zboží dovážené ze zemí mimo EU,“ upozornila mluvčí Generálního ředitelství cel Hana Prudičová.
Vše se teď bude odvíjet od jednání o dalším obchodním vztahu po skončení přechodného období. „Předpokládá se uzavření dohody o volném obchodu (FTA), která by pravděpodobně zavedla preferenční režim s nulovými celními sazbami. Nicméně celní formality a s tím spojené případné celní kontroly by se nejspíš uplatňovaly. Pokud by nebyla uzavřena FTA, tak se výše cla odvíjí od celního sazebníku,“ dodala Prudičová.
