Článek
Na datech je patrný nárůst důležitosti zemí mimo EU jakožto obchodních partnerů Velké Británie od roku 2000. Tehdy z Británie mířilo 56,3 procenta zboží a služeb do členských zemí EU.
Už o pět let později do EU mířilo jen 54,3 procenta britského vývozu, zatímco podíl nečlenských států stoupl na 45,7 procenta. V roce 2010 už Britové více exportovali mimo unii (51,4) než do členských zemí (48,6). O dalších pět let později již mimo mířilo 56,3 procenta.
Obchodní závislost Británie na EU je příliš vysoká na to, aby si mohla dovolit vyškrtnout evropské země ze seznamu obchodních partnerů.
U dovozu byl vývoj složitější. Převaha importu z EU mezi lety 2000 a 2005 stoupla z 55,5 na 56,9 procenta. V roce 2010 se poměr v podstatě vyrovnal, když do EU mířilo už jen 50,7. O dalších pět let později tvořilo zboží a služby z EU 53,1 procenta britského importu.
S kým obchoduje Británie - import
„Čísla jsou výsledkem růstu významu britského obchodu se zeměmi mimo Evropskou unii,“ komentoval statistiku pro Novinky hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. „Britský vývoz do států EU tak v letech 1999 až 2014 rostl průměrným ročním tempem 3,6 procenta, zatímco vývoz do států mimo EU tempem 6,5 procenta,“ dodal.
Británie se bez evropských partnerů neobejde
Analytička Raiffeisenbank Daniela Milučká je však skeptická, pokud jde o vyhlídky Británie dohodnout si po brexitu lepší podmínky pro volný obchod.
„Britská premiérka dala světu jasně najevo, že Británie je připravena opustit jednotný evropský trh. Chce mít také volné ruce při ujednání nových obchodních pravidel se třetími stranami, včetně těch celních. Opuštění jednotného evropského trhu nebude pro Británii jednoduché, protože přibližně padesát procent obchodu se zbožím a službami je spjato se zeměmi EU,” sdělila Novinkám.
Pokud se Brusel bude Londýnu mstít za opuštění EU, ekonomicky ho to oslabí – podobně jako Británii. Ta však bude morálním vítězem, což zvýší její reputaci
„Obchodní závislost Británie na EU je příliš vysoká na to, aby si mohla dovolit vyškrtnout evropské země ze seznamu obchodních partnerů. Ztráta vstupu na jednotný evropský trh ovlivní více britský obchod se službami než se zbožím,” uvedla Milučká s tím, že není není vůbec jisté, zda se Británii podaří vyjednat výhodnější obchodní smlouvy se stěžejními obchodními partnery.
„Jak celý proces vystoupení z EU, tak i vyjednávání a implementace nových obchodních smluv bude trvat určitou dobu. Podle toho, jak výhodné smlouvy se Británii podaří vyjednat s jednotlivými obchodními partnery, tak se bude měnit struktura obchodování," dodala analytička.
Brusel a Londýn se vzájemně potřebují
Podle Kovandy se obě strany vzájemně potřebují. Pokud by se EU chtěla Londýnu mstít, uškodilo by jí to, domnívá se.
„Ekonomicky nejvýhodnější je pro obě strany průlivu La Manche nastavit v rámci vyjednávání o brexitu co možná nejnižší bariéry vzájemnému obchodu,” uvedl s tím, že obě ekonomické budou nejvíce prosperovat, když překonají politicky motivované partikulární zájmy.
„Pokud tyto zájmy získají navrch a pokud se například Brusel bude Londýnu mstít za opuštění EU, ekonomicky ho to oslabí – podobně jako Británii. Ta však bude v takovém případě morálním vítězem, což upevní její reputaci nejen nad stávající úroveň,“ zdůraznil Kovanda.
