Článek
U toho si nicméně stěžují na administrativní náročnost. Hůř dopadly zvýhodněné úvěry. Na složitě vyplněné žádosti se některé firmy nedočkaly vůbec odpovědí nebo byly zamítnuté bez odůvodnění, zjistilo Právo.
„Z našeho pohledu dobře a rychle zafungovala pomoc pro OSVČ, a to jak Pětadvacítka, tak ošetřovné pro OSVČ, kteří do té doby na něj neměli vůbec nárok,“ řekla Právu Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Na jaře všechny OSVČ a poté i společníci malých firem postižených koronakrizí dostávali podporu 500 korun za den, podporu vyplácela Finanční správa.
Podle Svobodové zafungovalo i moratorium na úvěry a následně Covid nájemné, kde je ale podle ní kvůli dotačním zdrojům dost komplikovaná administrativa pro drobné podnikatele, což řadu z nich odrazuje. Problémy dosud byly hlavně s programy státních záruk za úvěry poskytované bankami.
Podnikatelé to balí ve velkém. Nemají na zálohy
„Covid I a Covid II byly de facto okamžitě vyčerpány. Covid III už měl jiné podmínky (nebyl finanční příspěvek na úrok), a také proto zde není vyčerpána kapacita. Rozhodla se ho využít pouze čtvrtina malých a středních podniků, třetině firem byznys funguje stejně, nebo dokonce lépe než před koronakrizí.
Firmy uvádějí, že mají dostatek vlastního kapitálu a hlavně že se nechtějí více zadlužovat. Využily by jej více v případě, kdy by poskytoval podporu pro investiční úvěry, což zatím nelze,“ dodala Svobodová s tím, že podnikatelé jsou obezřetní a „sedí“ na penězích, vyčkávají, co přinese podzim a přelom roku. Záleží přitom i na oboru.
Na žádost mnohdy nepřišla odpověď
Také podle mluvčího Hospodářské komory (HK) Miroslava Dira podnikatelé na základě svých zkušeností nejlépe hodnotí program Pětadvacítka z dílny ministerstva financí. Poměrně slušně je hodnocen i Antivirus, administrativní náročnost u něj podle firem vyvažuje vstřícnost a pomoc od pracovníků úřadů práce.
„Naopak nejkritizovanějšími jsou programy Covid. Podnikatelé u těchto vládních programů nejčastěji kritizují administrativní složitost, nejednoznačnost zadání, přímo chyby v pokynech nebo nulovou zpětnou vazbu ze strany úředníků,“ komentoval Diro.
Česko posílá po světě miliardy, ale často neví proč, tvrdí NKÚ
V průzkumech komory nebyl žádný z komentářů podnikatelů týkající se programů Covid ministerstva průmyslu a Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB) čistě pozitivní. A to dokonce ani od podnikatelů, kteří na prostředky z tohoto programu dosáhli.
„Za největší problém označili, že na vyplněnou žádost nedostali vůbec žádnou odpověď (46 procent žadatelů o Covid I či II, šlo o průzkum mezi firmami v Praze). Respondenti tento fakt považovali až za urážlivý i proto, že vyplnění žádosti a administrativa spojená s podáním byly pro ně náročné,“ uvedl mluvčí HK.
Hospodářská komora: Plošná opatření už nelze připustit
Druhým nejčastějším problémem podle Dira bylo, že žadatelům nebyl ani oznámen důvod zamítnutí jejich žádosti. Odpovědi byly totiž vygenerovány automatem. A ani poté, co se opakovaně obrátili na ČMZRB, jim důvod zamítnutí žádosti v naprosté většině případů nebyl sdělen. Žadatelé se tak nemohli ze svých chyb poučit, aby byli při příštím podání žádosti úspěšní.
„Nevím, v čem jsme udělali chybu. Žádali jsme na dvě firmy o záruky na úvěry 1,2 milionu a 1,3 milionu korun. Máme vzorové firmy, stejně nám to neschválili,“ řekl Právu majitel několika pražských kaváren, ve kterých celkem zaměstnává zhruba stovku lidí.
Firmy teď víc porušují zákoník práce
Vadila mu i časově náročná administrativa. „Řádně platím DPH a všechny odvody, stát mě zná, zná všechny moje zaměstnance, ví, kde mám peníze a jaké mám účty, majetky. Stejně jsem musel vyplnit dotazník, který měl 400 stánek v excelu. Nechápu, proč jsem tam musel psát, kdo je můj společník, kde bydlím, jaké mám číslo účtu či občanky,“ zlobí se podnikatel.