Článek
Právě na šperky se zaměřuje jeden z nejvýraznějších teleshoppingových pořadů posledních let. Klenot TV měl dříve i vlastní kanál, dnes má prostor na TV Barrandov. Většinu zboží prodává v e-shopu i ve vysílání za slevu přesahující 80 procent. Deklarované původní, až statisícové ceny jsou nezvykle vysoké.
„Vítám vás u dnešní speciální show,“ uvedla moderátorka jeden z dílů v závěru loňského roku. A nabídla řetízek z devítikarátového zlata s dovětkem, jak jeho nákup je výhodný, když se to porovná s výkupní cenou za ryzí zlato.
Nejdříve u řetízku o hmotnosti asi devět gramů zasvítila závratná cena 274 tisíc korun a ani ne za minutu se snížila o 93 procent, na zhruba 20 tisíc Kč.
Podle Jana Neumanna, prezidenta Asociace starožitníků je i taková hodnota spíše nadsazená. „Jedná se o zlato s ryzostí devět karátů, kde se teď výkupní ceny pohybují okolo 800 korun za gram,“ sdělil Novinkám. Jde ale samozřejmě jen o výkupní cenu materiálu, k níž je potřeba započíst zpracování a další náklady.
Předseda Sdružení obrany spotřebitelů Ondřej Zelenka upozornil, že prodejci v takových případech hrají s lidmi psychologickou hru. „Pokud je produkt nabízen s výraznou slevou, mnoho zákazníků má dojem, že jde o výhodnou koupi. To však nemusí být vždy pravda,“ uvedl.
„Nejvzácnější na světě“
V daném díle to však nebyla jediná zarážející nabídka. Později moderátorka prezentovala náramek z černých říčních perel. „Všichni víme, že černé perly jsou nejvzácnější na světě,“ konstatovala.
Přestože byly perly celou dobu inzerovány jako sladkovodní, v závěru moderátorka poznamenala, že černé perly jsou známy i pod názvem černé tahitské, čímž ale evokovala mořské perly.
„Tahitské perly jsou jediné, které mají přírodní tmavou barvu. Sladkovodní černé perly jsou dobarvovány a označují se jako obarvené, anglicky dyed. Solidní prodejce by to měl zveřejnit,“ vysvětlil Josef Jarmara z firmy Buka Jewelry.
Konečná cena za perlový náramek, náhrdelník a náušnice, byla 999 korun. Jarmara se v té souvislosti pozastavil nad podobností nabízených perel. „Na první pohled je vidět, že jsou velikostně i tvarově jedna jako druhá, a to rozhodně není běžné. Stoprocentně ne v nabízené ceně,“ poznamenal.
Neobvyklá cenotvorba
Podle Jana Šůry z organizace dTest vzbuzují popsané případy podezření, že se obchodník mohl dopustit nekalé obchodní praktiky. „O tu jde v situaci, kdy podnikatel jedná neprofesionálně a zároveň tím je schopen ovlivnit spotřebitelovo rozhodnutí zboží zakoupit,“ podotkl Šůra.
Klenot TV se ale brání. „Vycházíme z informací poskytovaných od dodavatelů a odborníků. Pokud dojde k nepřesnosti, rádi ji objasníme a opravíme,“ napsala Novinkám vedoucí zákaznického servisu. Podepsala se jen jako Veronika M.
Cenotvorba e-shopu, který provozuje maďarská firma Matavit Ltd., působí podobně. Novinky si jeden ze šperků objednaly. Stříbrné náušnice s bartonským granátem a bílým topazem měly původně stát přes 13 tisíc korun. Nakonec ale byla cena o více než 11 tisíc nižší.
„Pořizovací cena okolo dvou tisíc korun se dle mého názoru blíží realitě. Původní cena je ale nesmysl. Nejedná se o šperkařskou práci, je to odlitek vyrobený v Indii,“ zhodnotil Neumann.
Klenot TV se hájí argumentem, že používá takzvané dynamické naceňování a původní ceny vycházejí z analýzy tržních cen podobných produktů.
S takovým vysvětlením nesouhlasí marketingový expert Robert Le Veneur. „Klenot TV dynamický pricing nepoužívá. Ten totiž znamená, že se cena přizpůsobuje každému zákazníkovi a času zvlášť,“ poukázal.
V souvislosti s Klenot TV padlo v minulosti od Rady pro rozhlasové a televizní vysílání už mnoho pokut. Moderátorky například prohlašovaly, že nabízené šperky mohou odstranit tělesné i duševní choroby.
Jako zadavatel pořadu se v minulosti objevovala firma se sídlem v Kypru, později několik firem z Maďarska. Na dotaz, kdo je momentálně za obsah zodpovědný, rada nedokázala odpovědět. Záležitostí se zabývá.
„Zadavatele musí správní úřad ověřovat vždy znovu. Společnost zadavatele zdánlivě shodného teleshoppingového bloku, prezentovaného pod stejným názvem, se v čase proměňuje a mění sídlo. Bohužel jde často o účelovou taktiku, jak se vyhnout správnímu řízení nebo z něj vyplývajících sankcí,“ řekl předseda rady Václav Mencl.
