Článek
Mezi regály obchodů největších řetězců v Bělehradě, kde jinak 32letá Marica Bjelobaba nakupuje každý den, minulý týden v pátek chyběla. Připojila se k bojkotu kvůli vysokým cenám potravin, k němuž vyzývaly sociální sítě, ale také Sdružení na obranu spotřebitelů Efektiva, popsala stanice BBC.
„Hned jsem věděla, že bojkot podpořím. Řetězce naprosto bezostyšně zvyšují ceny a dělají to už několik let,“ prohlásila žena.
„Utratíte 7000 dinárů (zhruba 1500 Kč), ale nákup odnesete v jedné větší tašce,“ postěžovala si. „V pátek jsem tak do žádného supermarketu nešla a jídlo pro rodinu jsem koupila na trhu a u malých soukromníků,“ doplnila.
Ministr Vlček: Řetězce by za porušení pravidel u slev měly platit nejvyšší pokuty
Supermarkety v chorvatské metropoli Záhřebu zely během bojkotu prázdnotou.
Chovala se přesně podle doporučení, které lidem navrhlo sdružení Efektiva. „Chtěli bychom lidi naučit, že záleží na jejich volbě, že jsou to oni, kdo má moc ukázat obchodníkům, co si o jejich cenové politice myslí,“ řekl Dejan Gavrilović z Efektivy.
Dva týdny v řadě
Bojkot v Chorvatsku, kde to všechno začalo, trval dva týdny v řadě. Účastnil se ho také 30letý Andro Anić, který přestal chodit do supermarketů, kde běžně nakupuje.
„Bojkot je pro mě důležitý, protože se týká základních potravin. Doufám, že si řetězce uvědomí, že ceny jsou opravdu vysoké, a že kvůli zákazníkům, které v televizních reklamách milují, s tím něco udělají,“ řekl.
„Bylo by fajn, kdyby lidé do té doby zůstali pevní a jednotní,“ přál si Anić, který „pendluje“ mezi Chorvatskem a Německem, kde si podle svých slov uvědomil, že za některé potravinářské výrobky tam platí polovinu toho, co ve své vlasti.
Prázdný supermarket během bojkotu obchodních řetězců v srbském Bělehradě
Do bojkotu obchodních řetězců se podobně jako v Chorvatsku a Srbsku v uplynulých dnech zapojili obyvatelé všech zemí bývalé Jugoslávie. Důvod měli lidé v Bosně a Hercegovině, Severní Makedonii, Černé Hoře i Slovinsku stejný: neúměrně vysoké ceny potravin, pro jejichž neustálé zvyšování řetězce podle nich nemají žádné ospravedlnění.
Levný polský dovoz? Cenové rozdíly se budou tenčit
V Černé Hoře podobně jako v Severní Makedonii ceny potravin od roku 2021 „poskočily“ o 40 procent, v Bosně a Hercegovině o bezmála 50 procent. Nejlépe jsou na tom z bývalé Jugoslávie Slovinci: i jim sice zdražily potraviny o více než 40 procent, ale trvalo to deset let.
Páteční bojkot v Chorvatsku přinesl tamním řetězcům snížení obratu o 44 procent, V Severní Makedonii to bylo o 46,2 procenta a v Černé hoře dokonce o 56 procent. Ve zbývajících zemích západního Balkánu příslušné údaje zatím nejsou k dispozici – podle stanice BBC se tamní řetězce nejspíš účinkem blokády nechtějí chlubit.
Srbsko jako příklad
Spotřebitelé na Balkáně včetně Srbska vyčleňují na potraviny asi 40 procent svého rozpočtu, v Evropské unii je to v průměru 15 procent.
Ceny potravin v Srbsku se pohybují kolem 95 procent průměru Evropské unie, zatímco platy tvoří jen 40 procent průměru v členských zemích EU.
Celkové zisky pěti desítek největších společností na srbském maloobchodním trhu vzrostly z 60 milionů eur v roce 2019 na více než 200 milionů eur v roce 2022.
Za stejné období vzrostly platy pracovníků v těchto společnostech o 30 procent, zisky o více než 300 procent.
Mezi dubnem 2023 a březnem 2024 byl růst maloobchodních cen „téměř dvakrát vyšší“ než inflace, uvedla Komise pro ochranu hospodářské soutěže, která v Srbsku funguje jako nezávislý kontrolní orgán.
Masivní bojkot obchodů v Chorvatsku. Lidé tak protestovali proti zdražování
