Článek
„Vzhledem k rozmanitosti a závažnosti problémů, kterým museli čelit lídři v sektoru finančních služeb v minulých třech letech, je pokles ve vnímání významu problematiky praní špinavých peněz celkem pochopitelný,“ uvedl Maroš Holodňák z KPMG Česká republika
Jak z průzkumu vyplývá, u evropských manažerů klesá význam problematiky praní špinavých peněz ještě rychleji než jinde ve světě. „Dočasnému zájmu o problematiku pomohlo zavedení tzv. třetí směrnice EU o praní špinavých peněz z roku 2007. Poté se pozornost světových bankéřů vrátila na šedesátiprocentní úroveň, stejně jako tomu bylo v roce 2004,“ připomněl Holodňák.
Jen desetina respondentů uvedla, že aktivity zaměřené na zamezení praní špinavých peněz zadává externím dodavatelům, případně zahraničním firmám. Téměř 80 procent by o něčem takovém ani neuvažovalo. „Proč tato šetření probíhají interně, je logické. Banky se totiž obávají, že by došlo k úniku důvěrných údajů klientů,“ vysvětlil Holodňák.
Překvapivé také je, že bezmála pětina finančních institucí neprovádí žádná formální testování ani nemonitoruje účinnost svých systémů a kontrolních mechanismů, aby legalizaci výnosů z trestné činnosti zamezila.