Článek
Švýcarské banky mají dlouhou a slavnou reputaci bezpečného přístavu pro uložení peněz. Jejich oblibu ale vedle postupného oslabování bankovního tajemství v poslední době zasáhly i záporné úrokové sazby. Za ty může hlavně politika centrální banky, která se snaží zabránit přílišnému posilování švýcarského franku. Banky musí platit úrok z peněz, které si u Švýcarské národní banky ukládají.
Vznikají jim tak náklady, které přenášejí na bohaté zákazníky. Například banka Credit Suisse loni oznámila, že začíná účtovat zápornou úrokovou sazbu 0,75 procenta u vkladů nad dva miliony švýcarských franků (47 milionů korun). K podobnému kroku přistoupila i velká banka UBS.
Raději do trezoru
To ale nedělá radost klientům, kteří jsou zvyklí dostávat z vkladů vyplácený úrok, a nikoli z nich odvádět poplatek.
„Hodně lidí přemýšlí, co dělat, jaké mají alternativy,“ řekl CNN Adriel Jost z konzultační firmy Wellershoff & Partners z Curychu. On i někteří bankéři potvrzují, že klienti v poslední době vybírají velké sumy peněz, které ukládají do soukromých trezorů nebo do bezpečnostních schránek. Upozorňují, že uložit velké sumy hotovosti třeba do jiné banky, která ještě záporné sazby nemá, není v dnešní době úplně lehké, protože finanční ústavy se víc ptají na původ peněz.
UniCredit chystá záporné úroky u velkých vkladů
Čísla o vkladech u bank nejsou veřejná, z dat centrální banky ale například vyplývá, že v posledních letech stále roste objem hotovosti ve švýcarských francích. Bankovek v hodnotě tisíc franků přibývá ještě rychleji, než menších denominací.
Trend výběrů hotovosti potvrdil třeba soukromý bakéř ze společnosti Rahn Bodner Martin Bidermann. Někteří klienti raději nakupují třeba akcie švýcarských firem, které vyplácejí slušné dividendy, třeba z oboru farmacie.
V Česku zatím nehrozí
Ašok Sewnarain, šéf curyšské firmy IBV Vault, která nabízí investice do zlata, si v poslední době pochvaluje zájem. Rostoucí zájem potvrzuje i mluvčí Swiss Gold Safe Ludwig Karl. Společnost pronajímá bezpečnostní schrány ve Švýcarsku a Lichtenštějnsku.
Dánská banka zavádí záporný úrok z vkladů. U hypoték to má naopak
Záporné úrokové sazby zavedla také Evropská centrální banka a u vkladů od určité hranice je účtují i některé banky v zemích platících eurem, třeba v sousedním Německu. V Česku je situace odlišná, ČNB drží základní úrokovou sazbu na dvou procentech. Soukromé banky záporné úrokové sazby nezavedly.
Italská UniCredit Bank loni uvedla, že na trzích, kde působí, zavede záporné sazby u vkladů nad 100 tisíc eur (2,5 milionu korun). Zda se tak opravdu stane i v tuzemsku, ale zatím nepotvrdila. Podle odborného webu Měšec.cz by se opatření mohlo týkat i v Česku vkladů vedených v eurech, ale nikoli korunových vkladů.
