Článek
Při ceně 60 dolarů za barel „vypadá cenový strop opravdu velkoryse“, uvedla ekonomka ruské finanční společnosti Renaissance Capital Sofja Doněc. Je to ale podle ní blízko tomu, co trh očekává na příští rok, a blízko úrovně navržené v ruském rozpočtu.
Strop byl po měsících dohadování mezi Spojenými státy a jejich partnery. Začal platit v pondělí. Evropští představitelé ho vyzdvihují jako způsob, jak vyhladovět ruskou válečnou mašinérii. Ve skutečnosti si ale plánovači dali záležet na tom, aby strop nebyl příliš nízko a nezpůsobil, že Rusko výrazně sníží těžbu, což by mohlo přinést zvýšení světových cen ropy.
Rusko zatím oficiální odpověď na cenový strop neoznámilo, někteří ruští představitelé ale uvádějí, že země plánuje pokračovat v přesměrování toků do zemí, jako je Čína a Indie, které se k cenovému stropu nepřihlásily.
Západ omezil dovoz ruské ropy. Moskva slibuje reakci
I bez cenového stropu a také bez omezení přepravy a pojištění ze strany EU, jehož cílem je ztížit Rusku obchod s ropou, očekává Kreml pokles příjmů z prodeje ropy a zemního plynu téměř o 25 procent, protože těžba a ceny se snižují. I při rostoucích výdajích na válku ale bylo Rusko zatím schopno snadno pokrýt svůj rozpočtový deficit z peněz ve fondu národního blahobytu a z půjček na místním dluhopisovém trhu.
Ruský rozpočet počítá s cenou ropy 70 dolarů za barel, což znamená, že stanovený strop je o deset dolarů nižší. Tento pokles může snížit příjmy ruského rozpočtu o další jeden bilion rublů (370 miliard Kč). Ekonomka společnosti Finam Olga Belenkajová však upozornila, že rozdíl je ještě nižší, protože cena v rozpočtu zahrnuje i náklady, jako je doprava a pojištění, které se do cenového stropu nezapočítávají.
„Vyšší deficit bude financován buď vyšším zadlužením, nebo vyššími výdaji z fondu národního blahobytu,“ uvedla Belenkajová. Pokud cenový strop v příštím roce sníží příjmy z vývozu, mohlo by to ve skutečnosti také oslabit rubl, což by rozpočtu poskytlo dodatečnou podporu, upozornila ekonomka. Příjmy z energií totiž přicházejí hlavně v dolarech a v eurech, jejich hodnota se v přepočtu na rubly zvyšuje, když ruská měna oslabuje.
Analytička společnosti BCS Financial Group Natalja Lavrovová říká, že i když se kvůli omezení udrží ceny pod hranicí 70 USD stanovenou v rozpočtu, může vláda splnit své snížené cíle u příjmů z energií na příští rok.
Ruská vláda v současnosti očekává na příští rok pokles těžby ropy o devět procent, což podle agentury Bloomberg znamená ušlé příjmy v rozmezí jeden bilion až 1,4 bilionu rublů. Nižší ceny, sankce a další restrikce vývozu mohou příjmy Kremlu omezit o dalších 500 miliard rublů.
Příjmy klesají, válečné výdaje rostou
Rusko vstoupilo do války se silnými financemi, poznamenal Bloomberg. Očekává se, že schodek v letošním roce dosáhne 3,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je nejvíce od vrcholu pandemie v roce 2020. Příjmy totiž klesají a výdaje na válečné úsilí rostou.
Kreml letos více zdanil plynárenskou společnost Gazprom, aby vykompenzoval pokles příjmů. Plynárenský gigant těžil z rostoucích cen plynu, i když objem jeho vývozu kvůli válce klesl. Největším zdrojem příjmů však v Rusku zůstává ropný sektor.
Kreml byl zatím schopen pokrýt širší deficit bez větších problémů díky využití svého fondu národního blahobytu a půjčkám na domácím trhu, kde se místním investorům kvůli sankcím zúžily možnosti investování. Bývalý vysoký úředník ministerstva financí Oleg Vjugin ale varuje, že fiskální tlak bude ještě narůstat.
„Hlavním problémem ruského rozpočtu je, že chce utrácet mnohem více, než si může skutečně dovolit,“ řekl Vjugin. „Skutečnost, že musejí sáhnout do fondu národního blahobytu, aby pokryli deficit, je jasným znamením, že začínají problémy.“
Západní sankce decimují ruskou ekonomiku
