Bitcoin v rezervách je ve hře, ČNB chystá analýzu. Ekonomové mají pochybnosti

„Na návrh guvernéra Aleše Michla ČNB posoudí, zda by bylo z hlediska diverzifikace a výnosu vhodné devizové rezervy rozšířit také o investice do dalších tříd aktiv. Na základě výsledků analýzy následně bankovní rada rozhodne o dalším postupu. Do té doby žádné změny v této oblasti nenastanou,“ uvedl v tiskové zpráv mluvčí centrální banky Jakub Holas.

Michl se v rozhovoru pro FT nechal slyšet, že pro diverzifikaci aktiv ČNB „se bitcoin zdá být dobrý“. V největší kryptoměně na světě by centrální banka mohla podle něj držet až pět procent ze svých celkových rezerv ve výši 140 miliard eur (3,5 bilionu Kč).

Ze států vyspělých ekonomik přitom ještě žádná centrální banka k takovému kroku nepřistoupila. Česká republika by se tak potenciálně mohla stát teprve třetí zemí na světě, jež by měla ve svých rezervách bitcoin. Dosud tak učinily pouze Salvador a Bhútán.

Podle hlavního ekonoma investiční banky BH Securities Štěpána Křečka by zařazení bitcoinu do rezerv centrální banky mohlo vést k posílení diverzifikace, čímž argumentuje také sám Michl. Křeček má ale výhrady k avizovanému pětiprocentnímu podílu, který by bitcoin v rezervách mohl tvořit.

„Chceme-li budovat robustní devizové rezervy, které ve všech možných situacích dobře obstojí, tak to, že do nich přidáme aktivum s odlišnými vlastnostmi, zvětšuje diverzifikaci celého portfolia a takové typy aktiv pak mohou být pro tvorbu tohoto portfolia zajímavé. Vzhledem k obrovské volatilitě bitcoinu bych ale doporučoval maximálně jedno či dvě procenta v portfoliu, rozhodně ne více,“ řekl Křeček s tím, že v opačném případě by devizové rezervy byly cenově příliš proměnlivé, což není vzhledem k funkcím, které mají plnit, žádoucí.

Na druhé straně Křeček uznává, že vývoj ceny bitcoinu má tendenci se chovat podobně jako technologické akcie, takže může v portfoliu ČNB korelovat s určitou částí akciové složky. „Dovedu si ale představit, že existují chvíle, kdy se přece jen chová trošku odlišně, a proto rozhodně neodmítám diskuzi, že by se mohl mezi další aktiva do rezerv zařadit,“ odpověděl na dotaz Novinek.

Zároveň však upozornil na nestabilitu a obrovskou volatilitu, které se ke kryptoměnám vážou. „Tyto vlastnosti se skoro vylučují s tím, co se očekává od devizových rezerv. Proto si myslím, že případný poměr musí být v rezervách hodně malý,“ dodal.

Ostatně i zlato, které ČNB v posledních letech hojně nakupuje, tvořilo v rezervách ke konci loňského roku jen 2,9 procenta. V tomto kontextu vnímá datový ekonom společnosti Datarun Petr Bartoň záměr mít pět procent v bitcoinu jako ambiciózní cíl.

„Není tak vyloučeno, že podíl bitcoinu by v určitém momentu byl vyšší než podíl zlata, a to by nemuselo vysílat zrovna nejšťastnější signál o standardnosti postupu jinak standardní centrální banky uprostřed ‚standardní‘ Evropy,“ dodal ve svém komentáři.

ČNB v současnosti vlastní 51,2 tuny zlata, přičemž cílem banky je do roku 2028 mít celkem 100 tun. I takové množství ale znamená, že žlutý kov bude tvořit jen necelých šest procent devizových rezerv, což je výrazně méně než u mnohých vyspělých zemí v západní Evropě.

K možnosti zařazení bitcoinu do devizových rezerv ČNB se vyjádřil také ministr financí Zbyněk Stanjura. Ten do rozhodnutí banky nebude zasahovat, podobně jako Křeček však zmínil nestabilitu tohoto aktiva. „Myslím, že centrální banka má být symbolem stability. Když se podíváte na vývoj bitcoinu, určitě to není stabilní aktivum, změna ceny je příliš vysoká kterýmkoli směrem,“ řekl Stanjura.

„Pak je odborná debata, jestli bitcoin může být součástí devizových rezerv. Osobně bych z toho měl obavy. Myslím, že jsou oblasti, kde nemusíme být první na světě, a to je jedna z nich,“ dodal ministr.