Biopaliva jsou škodlivější než benzin a nafta, říká studie

Kritika se nyní soustřeďuje na negativní vliv pěstování biopalivových surovin na změny využití krajiny, čili na přetváření lesů a mokřin v zemědělskou půdu.

Studie zadaná britskou vládou podle listu The Times zjišťuje, že používání ropných paliv v automobilech je pro přírodu a klima lepší než produkce paliv ze zemědělských plodin jako palmového nebo řepkového oleje. Vysoké cíle Evropské unie a ještě vyšší cílová úroveň Británie pro podíl biopaliv v pohonných hmotách povedou podle studie k likvidaci milionů hektarů lesů a jejich přeměně na plantáže.

Evropská komise sice zavedla kritéria udržitelnosti biopaliv, běžně používaná biopaliva však podle britské studie kvůli změnám krajiny tento standard neplní. Využívání palmového oleje například zvýší emise oxidu uhličitého o 31 procent, protože při přeměně lesů na zemědělskou půdu se tento skleníkový plyn uvolňuje z likvidovaných stromů do ovzduší. Standard EU neplní ani řepka olejná, hlavní surovina pěstovaná na biopaliva v Evropě.

Vlastní studii tohoto problému zadala rovněž Evropská komise, ta ji však dlouho odmítala zveřejnit, až na sebe přivolala žaloby zelených aktivistů, kteří biopaliva zpočátku nadšeně podporovali, nyní je však silně kritizují. Podle Timesů vyjadřoval zemědělský direktorát komise v interních oběžnících obavy z ohrožení celého mohutně dotovaného průmyslu biopaliv, pokud by se v důsledku nových studií do kritérií udržitelnosti zařadily i změny krajiny v důsledku expanze zemědělské půdy. "Neřízené použití kritéria ILUC (nepřímé změny využití krajiny) by biopaliva v EU zabilo," připsal k oběžníku nejmenovaný činitel.

Tento týden komise objednanou zprávu zveřejnila, experti však nad ní podle agentury Reuters kroutí hlavami. Studie dochází k závěru, že více než 5,6 procenta podílu biosložky v pohonných hmotách by kvůli změnám krajiny mohlo poškodit životní prostředí a "podkopat ekologickou schůdnost biopaliv". Jenomže například Česká republika se zavázala dostat podíl biopaliv již letos na 5,75 procenta, tedy podle studie nad bezpečnou úroveň.

Zvláštní ovšem je, že komise konzultační firmě, která výzkum prováděla, zadala jako konečný cíl pro podíl biopaliv právě oněch 5,6 procenta. Země EU se přitom v roce 2008 dohodly na tom, že do roku 2020 se má podíl obnovitelných zdrojů v dopravě dostat na deset procent a podle předpokladů měla být naprostá většina z toho biopaliva. Podle expertů by to mohl být první náznak toho, že EU pod tlakem důkazů nakonec cíle pro biopaliva sníží.

Komise podle odborníků srazila odhad podílu biopaliv zejména tím, že vysoce nadhodnotila budoucnost elektromobilů a předpověděla pro rok 2020 jejich podíl na trhu nových vozů na 20 procent. To překračuje reálné odhady automobilového průmyslu dvojnásobně až šestinásobně. Navíc není jasné, co je na elektromobilech obnovitelného, když většina elektřiny se ještě dlouho bude vyrábět z fosilních paliv nebo jaderné energie, kterou EK za "obnovitelnou" nepokládá.

Expertům není jasné, zda komise zadala pochybné údaje, aby se ukázalo, že stanovený cíl je v pořádku, nebo zda si tím připravuje půdu pro změnu celé politiky biopaliv. "Údaj 5,6 procenta buď není založen na poctivém obrazu reality, nebo komise připravuje ústup od stanoveného cíle," řekl Reuters jeden z činitelů EU.

Biopaliva se stala terčem silné kritiky již v roce 2008, krátce po začátku povinného zavádění v USA a Evropě. Tehdy je kritici v čele s autory podrobné zprávy Světové banky označili za hlavní příčinu prudkého růstu cen obilnin a potravinové krize v chudých zemích světa. Výzkumy také začaly ukazovat, že biopaliva v celkovějším pohledu nijak nepřispívají k omezení emisí skleníkových plynů, což měl být jejich prvořadý cíl. Stále mocnější biopalivová lobby olejářů a zemědělců však v Americe i Evropě zatím významnějším omezením těchto paliv dokázala zabránit.

Evropská komise v kritériích pro udržitelnost biopaliv například stanovila, že jejich produkce nemá vytlačovat produkci potravin. Jak ale ukazují změny využití krajiny, problémem je, že produkce surovin pro biopaliva soutěží o půdu s pěstováním potravin bez ohledu na to, kde se pěstují, což platí i pro biopaliva takzvané druhé generace z nepotravinářských surovin. Nové nároky na půdu nutí farmáře expandovat do nových oblastí, což často znamená kácet lesy a deštné pralesy nebo vysušovat mokřiny. To uvolňuje do ovzduší ohromné množství emisí a ruší jakýkoli teoretický přínos biopaliv.

U vztahu biopalivové politiky EU a cen potravin studie EK zjišťuje při podílu 5,6 procenta jen nepatrný dopad na přírůstek cen potravin maximálně o 0,5 procenta. To odporuje jiným studiím komise, které ukázaly, že cíle pro biopaliva v EU by mohly zvýšit ceny obilnin o deset procent a rostlinných olejů o 35 procent a způsobit nouzi o potraviny v rozvojovém světě.

Evropská komise také podle Timesů zvažuje, že ospravedlní cíl pro biopaliva tím, že přizná palmovým plantážím v zemích jako Indonésie a Malajsie stejný status jako normálním lesům. Tím by vyslyšela argumenty producentů, podle nichž jsou palmy také stromy. Experti však upozorňují, že když tropický les nahradí plantáže, trvá přes 800 let, než palmy pohltí uvolněný CO2. Kvůli expanzi palmových plantáží se Indonésie stala třetím největším emitentem CO2 po Číně a USA a každý rok zde zanikne les zhruba o rozloze Moravy.

Nejnovější důkladná analýza dopadů povinného používání biopaliv v USA doložila, že nepřímé dopady této politiky v podobě rozšiřování zemědělské půdy k pěstování kukuřice na biolíh v řadě oblastí světa "stačí na to, aby vyrušily přínosy, které má kukuřičný etanol na globální klima". Studie vedená Thomasem Hertelem z Purdueovy univerzity potvrdila závěry předešlého jednoduššího výzkumu z roku 2008, podle nějž používání biolihu vede k dvojnásobku emisí skleníkových plynů, než kdyby se spaloval jen benzin.