Článek
Rozhodnutí, které Biden podle agentur Reuters a Bloomberg zveřejní v úterý, je výsledkem revize cel z roku 2018. Ta zavedl jeho předchůdce Donald Trump. Půjde zároveň o jeden z největších Bidenových kroků ohledně ekonomických vztahů mezi Spojenými státy a Čínou.
Přitvrzení ve vztazích obou zemí dokládá i Bidenův výrok z minulého měsíce. Prezident tehdy vyzval ke zvýšení cel na ocel a hliník. Americké úřady také už formálně zahájily vyšetřování čínského loďařského průmyslu.
Námořnictvo USA není připravené na námořní dronovou válku, peníze jdou stále na velké lodě
Čínská vláda informace o nových clech nekomentovala. Na zprávu však zareagovaly akciové trhy. Index CSI 300 sledující nejlepší firmy obchodované na burze v Šanghaji v bezprostřední reakci oslabil o 0,6 procenta. Během dalšího obchodování ale ztráty umazal.
„Zpráva investory určitě přiměje pozastavit se nad akciemi, které jsou tomuto kroku potenciálně vystaveny,“ uvedl Sin-Jao Ng, investiční ředitel společnosti Abrdn.
Je však otázkou, jak účinná nová cla ve skutečnosti budou. Čínské automobilky mají na americký trh výrazně zkomplikovaný přístup už stávajícími cly. Solární podniky zase restrikce obcházejí tím, že do USA vyváží zboží ze třetích zemí.
USA podobně jako Evropskou unii znepokojily dotace, které čínská vláda zavedla na podporu domácích výrobců. Peking se jimi snaží bojovat se zpomalením ekonomiky.
Podle západních zemí povedou k záplavě jejich trhů levným čínským zbožím, a tím i k ohrožení pracovních míst. „Chci konkurenci, ale férovou,“ komentoval dotace Biden.
Pro amerického prezidenta je zavedení nových cel zároveň způsobem, jak se prezentovat jako silný lídr před blížícími se listopadovými volbami. Jeho protikandidát Trump slíbil, že v případě zvolení zavede 60procentní daň na veškerý čínský dovoz.
Čína i Rusko chtějí změnit světový řád, žijeme v přelomové době, míní politolog Pšeja
