Článek
Na svém twitterovém účtu to jako první oznámil státní tajemník ČR pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
„Vláda učinila nejdůležitější evropské rozhodnutí,” řekl na tiskové konferenci premiér Bohuslav Sobotka.
Připojení ČR k paktu podle ekonomů posílí rozpočtovou zodpovědnost a zamezí vládám nadměrně zadlužovat zemi. Zavazuje zemi zavést do národní legislativy pravidla hlídající rozpočtovou kázeň.
Hlavními opatřeními paktu by se země měla řídit až po přijetí eura. "Nebude to tedy mít v nejbližší době žádné hospodářské dopady. Vnímám to jako výraz změny evropského kurzu a snahy účastnit se všech diskusí o podobě evropské integrace," uvedl v únoru Sobotka. Žádný termín přijetí společné evropské měny není stanoven.
TOP 09 pakt podpoří, ale...
Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek řekl Právu, že rozhodnutí vlády vítají, že vláda může počítat s jejich hlasy, ale pouze pod tou podmínkou, že pakt začne fungovat bezprostředně, nikoliv s odloženou účinností, a zároveň bude schválena finanční ústava. „Protože my to chceme schválit doopravdy, nikoliv jenom naoko,“ řekla Kalousek.
Ekonomové to vítají
Prezident Miloš Zeman se již dříve vyjádřil, že pro něj nebude problém podepsat tuto smlouvu a že souhlasí s větší integrací.
"Přistoupení Česka k fiskálnímu paktu bych uvítal. Bude do budoucna pojistkou proti rozpočtově nezodpovědným vládám, které by chtěly nadměrně zadlužovat zemi," uvedl již dříve analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Z hlediska veřejných financí ovšem pakt v nejbližších dvou letech neznamená žádnou změnu, dodal.
Připojení České republiky k fiskálnímu kompaktu představuje posílení rozpočtové disciplíny vlády i podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka.
Fiskální kompakt požaduje, aby státy, které se k němu rozhodnou připojit, do jednoho roku od vstupu v platnost této smlouvy přijaly právní předpis, který zajistí, že strukturální schodek státního rozpočtu nepřesáhne 0,5 procenta HDP. Země, jejichž dluh převyšuje 60 procent HDP, pak musí snižovat jeho výši minimálně o pět procent ročně.
Letos by měl strukturální deficit ČR činit zhruba 2,5 procenta HDP. Strukturální deficit je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
ODS chtěla finanční ústavu
Fiskální pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. ODS požadovala, aby případnému přijetí paktu předcházelo prosazení finanční ústavy proti zadlužování veřejných financí a také ústavního zákona o referendu o přijetí eura. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však tehdy tvrdil, že jediným účelem finanční ústavy je snaha odpoutat pozornost od veřejného dluhu bilión korun, který podle něho přibyl za vlád Mirka Topolánka (ODS), Jana Fischera a Petra Nečase (ODS).
Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není reálné, aby ČR do eurozóny vstoupila v tomto volebním období.