Bez kartičky si připlaťte. Obchody se vyhýbají pravidlům o slevách

Kilo mrkve za 25, anebo za 12 korun; a bílé hrozny za 60, či za 27 Kč? Každý si může vybrat. Nic ale není zadarmo. V tomto případě jsou platidlem osobní údaje zájemců.

Ti dříve hojně sbírali za své nákupy body, které mohli později proměnit za odměny. Dnes ale obchodníci přešli spíše na výhody předem v podobě výrazně nižších cen v rámci zmíněného programu. Nabízejí ho prakticky všichni, ale nejrozšířenější je zřejmě v Tesku.

Zákazník se mnohdy musí soustředit, aby v záplavě barevných cenovek hlásajících slevu odlišil, je-li nabídka pro něj, pokud klubovou kartičku nemá. V některých typech obchodů, třeba ve velkoobchodním Makru, bez věrnostní karty už zákazník vůbec nenakoupí.

„V zájmu každého obchodníka je, aby co nejvíce monitoroval nákupy zákazníků, měl s nimi přímý kontakt, věděl o nich co nejvíce a mohl s nimi pracovat v rámci svých databází. Díky tomu ušetří na prodejně a logistice, sníží náklady na marketing a zvýší si ziskovost,“ sdělil Novinkám marketingový expert Robert Le Veneur.

Velký nárůst nabídek pro členy věrnostních klubů zaznamenali v posledních letech i ve Velké Británii.

V souvislosti s tím začalo docházet k podezření, že běžné ceny produktů pro zákazníky bez věrnostní karty mohou být uměle navyšovány. Dosud ale zůstalo jen u podezření, tamní antimonopolní úřad to stále zkoumá.

Pro tuzemské supermarkety může být dvojí úroveň cen způsobem, jak obcházet dodržování zákona o ochraně spotřebitele.

Pro dvojí ceny totiž neplatí stejná pravidla jako pro slevy, i když to člověk v prodejně často ani nerozliší, protože cedulky vypadají podobně.

„Prodávající nemusí uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní, pokud cenu pro členy věrnostního programu bude prezentovat jako druhou cenovou hladinu, nikoli jako informaci o slevě,“ vysvětlil mluvčí České obchodní inspekce František Kotrba.

Díky tomu může supermarket přizpůsobovat ceny v podstatně méně omezené míře.

„Věrnostní aplikace dnes nabízí informace o slevách, ale i vyhledání nejbližší prodejny a její vytíženost, vytváření a sdílení nákupních seznamů nebo historii nákupů včetně elektronické účtenky,“ vysvětlila výhody programů specialistka kybernetické bezpečnosti společnosti ESET Vladimíra Žáčková.

Aby se zákazník mohl do věrnostního programu zaregistrovat, musí obchodníkovi typicky předat svou e-mailovou adresu, telefonní číslo, datum narození i adresu bydliště.

Tím to ale nekončí. „Řetězce sbírají informace o zakoupených produktech, celkové výši útraty, četnosti nákupů, druhu použitých platebních prostředků, informace o platební kartě, o počtů kliků a rolování na stránce, ale i informace o unikátní IP adrese, typu prohlížeče i verzi operačního systému a zařízení uživatele,“ upřesnila Žáčková.

„Z těchto informací umějí některé aplikace odhadnout, pro kolik členů domácnosti nakupujete, zda máte děti a jak staré,“ dodala.

Co se týče bezpečnosti dat zákazníka, nepředstavuje jejich předání supermarketům podle odborníků větší hrozbu. Zákazník by si ale vždy měl v podmínkách služby přečíst, jaká data aplikace sbírá, jaká společnost je spravuje a s kým je sdílí.

„Je nezbytné, aby řetězce dodržovaly předpisy a respektovaly práva spotřebitelů. Tento aspekt je pod drobnohledem a jsme připraveni k diskusi o případných úpravách legislativy, pokud se ukáže, že pravidla nejsou dostatečná,“ sdělil Novinkám místopředseda zemědělského výboru Sněmovny Karel Smetana (KDU-ČSL).

Některé supermarkety jako například Lidl totiž předávají údaje o zákaznících dál, například sociální síti Facebook.

Tato praktika by ale podle konzultanta společnosti ANECT Petra Mojžíše neměla být standardní.

„Právně, z hlediska Obecného nařízení o ochraně osobních údajů, tedy GDPR, by to mělo být přinejmenším problematické. Firmy takové zpracování osobních údajů obvykle staví na právním základu takzvaného oprávněného zájmu, čímž prakticky říkají, že je to pro dobro zákazníků. To je částečně obhajitelné, ale když se tam objeví ustanovení o reklamních účelech třetích osob, dobro se rychle začíná vytrácet. Každý má proti takovému jednání možnost vznést námitku,“ vysvětlil Mojžíš.

„Facebook sám má ale nepřeberné množství způsobů, jak si vás takzvaně osahat,“ dodal.