Článek
Vyplývá to z dat, která Český statistický úřad zveřejnil minulý týden. „Ve všech krajích s výjimkou Prahy byl nejčastěji využívaným dopravním prostředkem pro vyjížďku do zaměstnání automobil řízený vyjíždějící osobou,“ doplnili statistici na svém webu.
V české metropoli totiž dominuje městská hromadná doprava. Nejvýrazněji automobil využívají lidé západní části republiky, především v Karlovarském či Plzeňském kraji.
Podle sociologa Josefa Bernarda ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR je hlavním důvodem převahy automobilistů dopravní infrastruktura v Česku. „Ve městech obecně je větší podíl hromadné dopravy než na venkově. A čím je menší hustota obyvatelstva v regionu a čím roztříštěnější zástavba, tím více se využívají automobily, protože je tam hromadná doprava mnohem méně využitelná pro každodenní dojíždění,“ konstatoval.
Špatná infrastruktura podle něj v některých odlehlých venkovských lokalitách může způsobovat potíže například seniorům při cestách za nákupem či k lékaři nebo ovlivňovat životní styl mládeže dojíždějící do školy. Lidé bez řidičského průkazu nebo možnosti jezdit automobilem jsou znevýhodněni.
„Pro lidi z nízkopříjmových zaměstnání to také může být relevantním argumentem, jestli se jim vyplatí do špatně placené práce daleko dojíždět, protože jsou s tím spojené vyšší náklady,“ uvedl Bernard.
Nedomnívá se ale, že by to mělo nějakou výraznou souvislost například s celkovou mírou nezaměstnanosti.
Menší výběr pracovních míst
O poznání odlišnější názor má analytik pracovního trhu Tomáš Dombrovský ze společnosti Alma Career, provozující portály Jobs.cz a Práce.cz. Způsob dopravy je podle něj jedním z klíčových parametrů, které lidi při výběru zaměstnání zvažují.
„U povolání, které nejde ani jeden den dělat na dálku z domova, jsou doprava a lokalita klíčové. Ale spíše než cena dojezdu rozhoduje čas strávený na cestě. Preference je maximálně hodina na jednu cestu, ideál je půlhodina,“ řekl.
V menších městech s horší dopravní obslužností je limitovaná i nabídka pracovních příležitostí. „Jakmile se bavíme o Zlínsku, Karlovarsku, Vysočině, je dojíždění kamkoliv dále složité. Nedivím se pak, že se lidé z hůře dostupných regionů čertí, že není tak snadné najít práci, jak se všude tvrdí. V tom místě, kde žijí, je nabízený okruh činností omezený,“ řekl.
Proto lidé častěji volí auto. „Je to sice finančně náročnější, ale stihnou vyzvednout děti ve školce, nakoupit, dojít na úřady,“ dodal Dombrovský.
Podle Samuela Galana z PAQ Research pak horší dopravní obslužnost mívá za následek, že se do takových měst a obcí častěji stěhují chudší lidé, protože tam třeba kvůli nižší nabídce služeb bývá levnější bydlení.
