Benzin znovu zlevní pod 39 korun. Navzdory konfliktu v Izraeli

V současnosti se v Česku benzin tankuje v průměru za 40,10 korun a nafta za 40,25, uvádí společnost CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje. Za poslední týden tak benzin zlevnil o 46 haléřů na litr a nafta o 16 haléřů.

„Pokles bude pokračovat v tomto i příštím týdnu. Důvodem je zejména snížení velkoobchodních cen v celé Evropě,“ řekl Právu analytik Boris Tomčiak ze společnosti Finlord.

Jen od konce září klesly ceny rafinérií u benzinu o 1,90 koruny na litr a u nafty o 1,70 koruny. Před víkendovým útokem teroristů v Izraeli také zlevňovala ropa. Barel severomořské ropy Brent, od které se počítají světové ceny, se ještě počátkem září prodával i za 97 dolarů (2255 Kč), druhou říjnovou neděli to bylo o deset dolarů méně.

„Projeví se to i v maloobchodních cenách, do dvou týdnů benzin klesne až o 1,50 koruny. U nafty to bude o něco méně,“ doplnil Tomčiak. Poprvé od začátku srpna se tak Natural 95 dostane pod 39 korun, nafta by se podle Tomčiaka mohla hranici 39 korun přiblížit.

Pesimističtější je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček, který očekává, že ceny pohonných hmot klesnou pouze pod hranici 40 korun. Připomněl, že koruna zůstává relativně slabá vůči americkému dolaru, když se drží nad hodnotou 23 korun.

Po dvou týdnech by se snižování mělo zastavit. Nejen v důsledku izraelsko-palestinského konfliktu, ale také kvůli záměru OPEC, tedy Organizace zemí vyvážejících ropu, snižovat těžbu i export.

„Ve světě je menší poptávka, než se očekávalo. Například ve Spojených státech je nyní spotřeba pohonných hmot nejnižší od počátku roku, pomaleji roste poptávka po ropě v Číně. Ani při snížené těžbě tak nedostatek ropy není tak výrazný,“ popsal Tomčiak.

V důsledku víkendového napadení Izraele islamistickým hnutím Hamás vyrazily ceny ropy směrem vzhůru. V pondělí kolem 14:30 SELČ stál podle serveru Investing.com severomořský Brent 87,7 dolaru (2040 Kč), což je o 3,7 procenta víc oproti páteční hodnotě 84,5 dolaru.

„Zatím není reakce v souvislosti s útokem na Izrael tak zásadní,“ prohlásil Křeček.

„Vliv na cenu ropy konflikt měl, zatím však jen mírný. V tuto chvíli neznamená přímé ohrožení těžby nebo přepravy, spekuluje se ale o dopadu na produkci Íránu,“ zmínil Tomčiak třetího největšího exportéra v kartelu OPEC za Saúdskou Arábií a Irákem.

V současnosti podle něj Írán produkuje tři miliony barelů ropy denně. „Mluví se o tom, že Teherán podporuje hnutí Hamás, a jde o to, zda na něj Západ neuvalí další sankce,“ vysvětlil analytik možné dlouhodobější riziko ve světovém obchodu s ropou spojené s útokem na Izrael.

„Objem íránské těžby představuje tři procenta celosvětové denní spotřeby. Zatím ale informace o zpřísnění sankcí nejsou,“ dodal Tomčiak.