Článek
Původní návrh znamenal pravděpodobný konec benefitů kvůli obavám vládní koalice ze zneužívání při daňových optimalizacích. Poslanci ho schválili v květnu. Senát jej však do Sněmovny vrátil a poslanci využili šanci na reparát.
Problematická pasáž ze zákona zmizela. Šlo o podmínku, že k osvobození od daně nesmí mít benefit vazbu na výkon práce. „Cílem je zabránit situacím, kdy zaměstnavatelé poskytují bonusy ve formě nepeněžních benefitů a zároveň na ně uplatňují výhodnější daňový režim,“ popsala záměr daňová poradkyně společnosti KPMG Lenka Nováková.
Benefity jsou podle personalistů mezi zaměstnanci oblíbené. Alespoň některý dostává zhruba třetina zaměstnanců, většina ostatních by je podle průzkumů ráda měla také.
Mezi nejčastější patří v Česku stravenky a příspěvky na stravování, dovolená navíc, případně extra dny volna, jako například sick days. Jsou to také příspěvky na sport, kulturu a vzdělávání, nebo i penzijní či životní pojištění. Někde je i možnost využívat služební auto k soukromým jízdám. Roste zájem o flexibilní pracovní dobu a možnost práce z domova.
Vládní poslanci chtěli původně daňové zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů úplně zrušit. Nakonec ale částečně vyslyšeli argumenty podnikatelských organizací a odborů a zavedly roční strop, a to jen pro některé benefity.
Daňové zvýhodnění u benefitů zůstalo, ale s omezením do výše poloviny průměrné mzdy v předcházejícím období. To nyní vychází zhruba na 23 tisíc korun.
Snaha zabránit zneužívání
Pozměňovací návrh poslance ODS Jiřího Havránka, který mohl benefity pohřbít, reagoval podle ministerstva financí na nedávnou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Ten loni dospěl k závěru, že stávající právní úprava umožňuje využití daňového osvobození i u nepeněžního plnění vypláceného místo mzdy, na niž vzniká nárok podle zákoníku práce.
Jenže v některých firmách mohou tyto benefity nahrazovat klasickou mzdu. Finanční správa se proto začala obávat, že nově by se firmy mohly snáze vyhýbat placení daní.
Havránek a poslanci rozpočtového výboru tomu chtěli zabránit upřesněním v zákoně. A přiklonili se k formulaci, že osvobozené nepeněžní benefity poskytované zaměstnancům nesmějí být mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem.
Návrh obsahoval i výbušnou formulaci, že se nesmí jednat ani o „jiné plnění mající vazbu na výkon práce“. Takovou vazbu ale benefity mají vždy. Přišly by tak o daňové osvobození a s největší pravděpodobností by je velká část zaměstnavatelů přestala nabízet.
Senát proto na popud senátora a daňového experta Tomáše Goláně (ODS) navrhl tuto formulaci vypustit. „Předchází se tak výkladovým obtížím, které by mohly mít nedozírný dopad na zaměstnance a vést k zániku benefitů jako takových, což smyslem novelizace zcela jistě nebylo,“ zdůvodnil Goláň svůj návrh, který ve středu schválila Sněmovna.
