Článek
Sdružení se netají tím, že je pro záchranu oblasti Povltaví ochotno právními kroky zablokovat celou stavbu. „Nic jiného nám nezbývá, na podněty a prosby město nereaguje, proto jsme zvolili tuto strategii a využijeme i všech možností, které nám nabízejí evropské instituce,“ řekla Právu předsedkyně sdružení Vlasta Šenarová.
„Jsem připraven se připoutat nikoliv k bagru či jeřábu, ale k postelím a psacím stolům všech troublemakerů,“ reagoval pražský primátor Pavel Bém (ODS). „Bez nadřazeného dopravního skeletu Praha zemře. Jako rodilý Pražák to nedopustím,“ dodal.
Podle některých odborníků by pozastavení stavby bylo pro město velmi problematické, její zdržení by mohlo znamenat mnohamiliardový nárůst nákladů. To Bém nechce dopustit. „Tunel se neprodraží a jeho výstavba se nezpozdí,“ řekl. [celá zpráva]
Podle advokáta sdružení Za naši budoucnost Zdeňka Kuneše však je nyní jedno ze stavebních povolení, které se vztahuje na inženýrské sítě po celé délce úseku Špejchar–Pelc-Tyrolka a na stavbu podzemních garáží na Letné, neplatné.
Povolení zatím neplatí
„Městský soud nám dal v dubnu za pravdu ve sporu s MMR a zrušil stavební povolení, tento verdikt potvrdil 11. srpna i Nejvyšší správní soud v Brně,“ tvrdí Šenarová.
Jak však Právo zjistilo, Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. dubna 2009 dosud nerozhodl. Neznamená to ale, že se stavebními povoleními je vše v pořádku.
Obvolával jsem, koho se dalo, ale nikdo nemá v ruce žádný papír, který by tvrzení o neplatnosti stavebního povolení potvrzoval
„Protože tento rozsudek zrušil rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí správního orgánu – Magistrátu hlavního města Prahy – , jímž bylo vydání stavebního povolení městského okruhu 0079 Špejchar–Pelc-Tyrolka v rozsahu inženýrských sítí, podzemních garáží, jehož součástí je i tunel Blanka, není stavební povolení v právní moci,“ uvedla pro Právo Jana Vítková z Nejvyššího správního soudu (NSS). V praxi to tedy znamená, že v současnosti neexistuje platné stavební povolení pro zmíněnou část stavby.
Problém je v tom, že nikdo ze zainteresovaných o neplatnosti povolení neví. „Město není v tomto sporu účastníkem, z vlastní iniciativy jsem obvolával, koho se dalo, ale nikdo nemá v ruce žádný papír, který by tvrzení o neplatnosti stavebního povolení potvrzoval,“ řekl Právu Jiří Toman, šéf magistrátního odboru městského investora (OMI), který má stavbu na starosti.
Na inženýrskou činnost, tedy získávání stavebních povolení a podobně, najímá OMI takzvaného mandatáře, v tomto případě společnost IDS, ani ta ale informace o neplatnosti povolení nemá.
Rozhřešení nedává ani samo MMR. „Ministerstvo pro místní rozvoj v tuto chvíli nemá rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, neviděli jsme ho, nemohli jsme ho prostudovat, a tudíž ho nemůžeme nijak komentovat,“ řekl Právu mluvčí MMR Martin Ayrer.
Připustil, že městský soud rozhodl v neprospěch ministerstva a že kasační stížnost podaná k NSS nemá podle zákona odkladný účinek. Přesto jasně neřekl, zda stavební povolení platí nebo ne. „Současně s kasační stížností jsme podali i žádost o odkladný účinek a nyní čekáme na vyjádření,“ řekl pouze Ayrer na otázku Práva, jak tedy ministerstvo platnost či neplatnost stavebního povolení vnímá.
Právník sdružení Za naši budoucnost ale hovoří o tom, že je podle zákona situace jasná. V případě, že se stavba nezastaví do doby, než město získá nové stavební povolení, chce podat trestní oznámení.
„Pravomocné stavební povolení je jedním ze základních dokumentů, které máme od investora doloženy ještě před zahájením každé stavby. Nyní stavíme dál, nemáme žádnou informaci o tom, že by některé z doložených stavebních povolení přestalo platit,“ řekl Právu i František Polák, mluvčí firmy Metrostav, která jedinečnou tunelovou stavbu buduje. Potvrdil také, že v případě, že dostane doklad o neplatnosti stavebního povolení, musel by Metrostav práce zastavit. A to by znamenalo strmý růst nákladů.
„Tunel Mrázovka se stavěl kvůli různým odvoláním a dalším obstrukcím o tři roky déle, než se plánovalo. Jen kvůli inflaci se stavba za tu dobu prodražila o téměř půl miliardy. Náklady se v takových případech zvyšují i kvůli tomu, že když se stavba přeruší, musí se zakonzervovat a podobně,“ popsal Právu expert na inženýring velkých dopravních staveb, který si nepřál být jmenován. V případě Blanky nechce tuto možnost nikdo ze zainteresovaných komentovat.
Pražský primátor má jasno: „Veškeré případné vícenáklady jdou k duhu stavitele. Na celou stavbu existuje několik desítek stavebních povolení, jeden dílčí problém nemůže stavbu ohrozit. Tunel Blanka je klíčovou součástí nadřazeného dopravního skeletu, který je nejekologičtější pražskou stavbou. Teprve jeho dokončením dostaneme auta pod zem a nákladní automobily na tranzitní okruh. Pak si všichni oddechneme. A také se z plných plic nadechneme,“ dodal Bém.