Článek
Zákon nabyde účinnosti v polovině roku 2023, některé změny už ale začnou platit od 1. ledna příštího roku.
Úpravu zákona schválili poslanci přes veto Senátu letos v červenci, kdy normu podepsal i prezident Miloš Zeman.
Zákon přesouvá stavební úřady pod stát a počítá se vznikem Nejvyššího stavebního úřadu. Pod ním by měly být jednotlivé stavební úřady organizované podobně jako třeba u Finanční správy.
SPOLU a PirStan chystají demontáž stavebního zákona
Bartoš řekl, že nová vládní koalice bude chtít stavební zákon změnit.
„Budeme se snažit zanechat v tom zákoně to, co si myslíme, že je správné. Například zřízení speciálního úřadu, po kterém zde byla dlouhou dobu poptávka, ale rozhodně nechceme, aby zde vznikla další síť stavebních úřadů na nějaké nové úrovni či docházelo k jiné než ryze procesní a praktické centralizaci,“ podotkl.
Podle něj bylo chybou současné vlády, že přijala nový zákon na sílu bez širšího konsenzu ve Sněmovně. Nová koalice podle Bartoše bude chtít vytvořit takový návrh, který přežije i více volebních období.
Samosprávy žádají odklad
Podle vlády premiéra Andreje Babiše (ANO) má nová úprava zákona zrychlit stavební řízení a zajistit dodržování stanovených lhůt.
Znění zákona má však řadu kritiků, kteří po říjnových volbách ve Sněmovně posílili. Podle nich se státní správa vzdálí občanům a stavební řízení se zkomplikuje.
Zeman podepsal nový stavební zákon
O odklad účinnosti zákona v minulých týdnech už žádali například zástupci samospráv. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) k tomu tehdy sdělila, že odložení účinnosti zákona v době krize bydlení by bylo nezodpovědné.
Zákon podle ministryně nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení.
Úřady se podle ní občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova.