Hlavní obsah

Barroso chce větší integraci, tlačí na vznik bankovní unie

Londýn

Předseda Evropské komise José Barroso v rozhovoru pro úterní vydání listu Financial Times tlačí na vznik bankovní unie v EU. Všechny země by podle něj měly dát své velké banky pod jeden přeshraniční dohled. Ne všechny země se ale k jeho vizi staví vstřícně. Odmítá ji Velká Británie a výhrady má i Německo.

Foto: Profimedia.cz

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso

Článek

EU podle Barrosa potřebuje jít ještě dál, než kam směřují návrhy EK z minulého týdne. V nich výkonný orgán unie navrhl změny v tom, jakým způsobem se v EU postupuje při řešení potíží krachujících bank. Regulátoři by měli dostat větší pravomoci. Ke krytí ztrát problémových ústavů by mohli třeba víc tlačit i jejich věřitele.

Pokud si má ale EU vzít lekci ze současné dluhové krize, pak musí podle Barrosa přistoupit k hlubší integraci. Zmiňované návrhy z minulého týdne, které obsahují i vznik celoevropského garančního fondu vkladů, by mohly být schváleny už příští rok. Měnit stávající smlouvy EU kvůli tomu prý nebude třeba.

"Myslím, že nyní máme podmínky, abychom šli dál," podotkl Barroso. Dříve tomu tak prý nebylo, ale dnes si členské státy podle něj mnohem víc uvědomují potřebu pokročit v integraci, zejména pak v eurozóně. "To je jedna z lekcí z této krize," dodal šéf EK.

Integrace nebo rozpad

Podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky je tak stále více evidentní, že buď dojde k mnohem hlubší integraci eurozóny včetně vytvoření bankovní unie a posílení fiskální unie, nebo se celý společný měnový prostor rozpadne. "Zastánci evropské integrace si to stále více uvědomují a současnou situaci cítí jako šanci hlubší integraci prosadit. Navíc nelze opomenout, že zástupci orgánů EU hrají o své vlastní pozice a není tedy divu, že tak horlivě podporují hlubší integraci," uvedl Hatlapatka.

Británie bankovní unii odmítá

Ovšem britský ministr financí George Osborne trvá na tom, že Británie nebude součástí žádné bankovní unie, v níž by daňoví poplatníci ručili za rekapitalizaci bank eurozóny nebo ve které by britské banky byly dány pod dohled unijního supervizora. Barrosovy plány vytvořit dohledový orgány by daly EU pravomoc uvalit ztráty na držitele obligací bez schválení národními regulátory.

Problémy by mohly přijít třeba i od Německa, a to kvůli právnímu základu u zvažovaných změn u garančních schémat u vkladů a fondu na záchranu bank. EK je přesvědčena, že smlouvy EU není kvůli tomu třeba měnit, Berlín ale zdůrazňoval, že taková opatření mohou přijít jen po právních změnách.

I přes tyto překážky je Barroso přesvědčen, že obě metropole si uvědomují potřebu pro jistou míru celounijnho bankovnímu režimu. Podle šéfa EK evropský projekt vždy postupoval krok za krokem. "Měly bychom pokračovat krok za krokem, ale nyní potřebujeme opravdu velký krok. Buď Evropa učiní krok kupředu, nebo riskuje roztříštění," zdůraznil šéf EK.

Související témata:

Výběr článků

Načítám