Banky vyplácely lidem vyšší úroky, hájí vláda debakl s windfall tax. Nevyplácely

„Kvůli stagnaci sazeb jsme celý loňský rok až na pár nepatrných výjimek změny v úročení na spořicích účtech neviděli,“ potvrdil Novinkám analytik investiční platformy Portu Marek Pokorný.

Připomněl, že až u šesti bank bylo možné dosáhnout na úročení přes šest procent, z toho jen u dvou z nich bez limitu. I nejlepší spořicí účty tedy pouze mírnily propad hodnoty úspor, když průměrná inflace loni činila zhruba 11 procent.

Úroky u vkladových produktů bank postupně stoupaly od podzimu 2021 s tím, jak Česká národní banka zvyšovala základní úrok, od kterého se úročení v bankách odvíjí.

Tento úrok vzrostl až na sedm procent, ČNB ho schválila předloni v červnu. Pak také naposledy významněji rostly úroky na spořicích produktech bank. Od podzimu 2022 už své sazebníky upravovaly jen kosmeticky.

Podle údajů ČNB v listopadu 2022 průměrná úroková sazba u všech typů spořicích účtů činila 2,69 procenta a u vkladů s dohodnutou splatností, jako jsou typicky termínované účty, 6,09 procenta.

O rok později, tedy minulý listopad, banky na spořicích účtech nabízely v průměru úrok 2,94 procenta. A u vkladů s dohodnutou splatností byla sazba 5,90 procenta, tedy dokonce o něco nižší.

Banky, které redakce Novinek a Práva oslovila, nechtěly téma zisků, odvodů a sazeb na spořicích účtech komentovat. Stručně se vyjádřila Česká bankovní asociace. „My jsme od začátku říkali, že očekávání, která se týkají zisku bank, jsou zcela nerealistická,“ uvedl k mimořádné dani mluvčí asociace Radek Šalša.

Ministerstvo financí si dál stojí za svým a argumentuje, že co stát nezískal na mimořádné dani, částečně vybral od bank jinak: hlavně srážkovou daní z vyššího úročení vkladů.

Ani u dalších spořicích produktů, které bankovní skupiny nabízely lidem, ale nebylo úročení kdovíjak vysoké. Třeba ČSOB Stavební spořitelna loni na jaře uzavírala smlouvy s úrokovou sazbou 1,50 procenta.

Nyní několik bank ještě drží úroky u spořicích účtů na loňské úrovni, většina je ale po předvánočním snížení sazeb ČNB začíná zase brzdit.

Například Česká spořitelna na konci ledna sníží na spořicích účtech u vkladů do 200 tisíc Kč sazby z pěti procent, která lze získat v případě pravidelného investování, na tři procenta. „Pro získání bonusové sazby pěti procent bude u České spořitelny nově zapotřebí splnění několika podmínek. U Komerční banky teď platí pro vklady do 200 tisíc Kč sazba pět procent. Od února to ale budou už jen dvě procenta,“ upozornil Pokorný.

Zvyšování úroků vrcholilo zhruba v době, kdy se rozhodovalo o mimořádné dani. O tom, že by se mohla vztahovat na banky, se v koalici začalo mluvit koncem června 2022, přičemž experti, ale i politici včetně vládního tábora varovali, že se bankovní domy přizpůsobí různými daňovými optimalizacemi a na dani se zřejmě moc nevybere.

Parlament nakonec mimořádné zdanění dopadající i na energetické, petrolejářské a těžební firmy schválil v listopadu 2022 – v době, kdy úroky na spořicích účtech fakticky přestaly růst.

Vláda původně chtěla loni na windfall tax vybrat od České spořitelny, ČSOB, Komerční banky, UniCredit Bank, Monety Money Bank a Raiffeisenbank celkem 33 miliard korun. Nakonec z toho byla pouhá 2,2 procenta čili 730 milionů.

Šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) to opakovaně vysvětluje tím, že banky na zdanění zareagovaly zmíněným zvýšením úroků pro střadatele. „Což má dva dobré efekty. Je to protiinflační, protože lidé méně vybírají úspory. Zadruhé z těch zvýšených úroků stát inkasuje patnáctiprocentní srážkovou daň,“ řekl Stanjura už loni v červenci Právu.

Banky přitom loni atakovaly rekordní výplatu dividend. Finální čísla ještě nejsou k dispozici, ale jen od loňského ledna do konce srpna poslaly svým zahraničním matkám skoro 76 miliard. Za celý rok 2022 to bylo jen o čtyři miliardy více.

Daňoví experti upozorňují, že miliardy ročně odsávají nadnárodní korporace napříč odvětvími z Česka do ciziny třeba i skrze převodní ceny, kdy svým českým firmám prodávají zboží nebo poskytují poradenství a licence třeba v oblasti informačních technologií za účelově přemrštěné ceny.

Zisky bank zůstaly loni vysoké. Šestice největších bank, kterých se daň z mimořádných zisků týká, vydělala za loňská tři čtvrtletí celkem 57,1 miliardy Kč. Za stejném období roku 2022 to bylo 58,4 miliardy.

Banky vyplácely lidem vyšší úroky, hájí vláda debakl s windfall tax. Nevyplácely, 80procentní zdanění je relativně vysoké, jde ovšem pouze o souhrnný údaj.

„Nic nevypovídá o tom, kdo tyto úspory tvoří a kdo s nimi disponuje,“ podotkl ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Z našeho loňského průzkumu vyplynulo, že zhruba polovina domácností si měsíčně nezvládne dát stranou ani dva tisíce korun,“ dodal.