Banky už opět rýžují na poplatcích

„Banky se po mnoha letech snižování a rušení poplatků v tichosti vracejí k jejich opětovnému zavádění. I když se mnohdy jedná o korunové částky, jistě si spousta klientů bank všímá, že na výpisu mají položky, které tam ještě donedávna být nemusely nebo za něž platili méně,“ řekl Novinkám konzultant společnosti 4fin Jiří Ušjak.

Například Moneta Money Bank od dubna zavedla poplatek za vklad bankovek na vlastní účet klienta na pobočce. Jak potvrdila mluvčí banky Lucie Leixnerová, činí 0,1 procenta z vkládané částky, nejméně však 50 korun. Tedy třeba při vkladu 200 000 korun zaplatí klient poplatek 200 Kč.

Banka argumentuje, že vklady na pokladnách postupně klesají. „Naši klienti využívají možnost vkládat hotovost kdykoliv zdarma v našich vkladomatech a ve vkladomatech některých partnerů sdílené sítě,“ hájila novinku Leixnerová.

Zdražování v bankách se ale týká i dalších služeb na pobočkách, jako například zadávání platebních příkazů, cenově znevýhodňována je také papírová komunikace včetně výpisů poštou. Banky podle expertů klienty tlačí, aby více používali mobilní a internetové bankovnictví, což jim umožňuje snižovat počty zaměstnanců.

Při nesplnění podmínky minimální částky či častějším opakování ale bývají stále zpoplatněny také výběry z bankomatu. Navíc i tyto poplatky opět rostou. Komerční banka (KB) od května zdraží například výběr hotovosti z cizích bankomatů o deset korun na 49 Kč. Stejně v nich bude stát i dotaz na zůstatek, který byl dosud zpoplatněn 25 korunami.

„V rámci sítě sdílených bankomatů KB, Monety, Air Bank a UniCredit mají naši klienti možnost využívat kolem dvou tisíc přístrojů, v kterých lze bezplatně vybírat hotovost,“ reagoval mluvčí KB Michal Teubner.

I za vedení běžného účtu může klient platit, banky ale za to zpravidla poskytují určité výhody, například u spořicích účtů.

Přestože banky hlásají udržitelnost, ochranu životního prostředí a digitalizaci, například v mBank není možné získat pouze elektronické potvrzení o splacení úvěru či kreditní karty. Klient ho dostane do e-mailu jen zároveň s papírovým potvrzením do poštovní schránky, za což si ovšem banka účtuje 250 korun.

Proč to nejde pouze elektronicky, když o papírovou verzi třeba klient nestojí, mluvčí mBank Kristýna Dolejšová neupřesnila. „Podle sazebníku poplatků to máme momentálně nastaveno takto,“ uvedla.

Vedle dlouhodobě nízkého úročení a od loňska osekané státní podpory trápí poplatková politika bankovních skupin i klienty se stavebním spořením. Například u ČSOB Stavební spořitelny se za vedení účtu včetně dětských smluv platí 360 Kč ročně. Aby se tomu člověk vyhnul, musí mu na běžný účet u ČSOB chodit aspoň 15 tisíc korun měsíčně, a navíc musí aspoň pětkrát za měsíc zaplatit kartou této banky.

Spořitelna ČSOB také od května zvyšuje roční poplatek za správu úvěrového a meziúvěrového účtu z 360 Kč na 399 Kč.

Tuzemským bankám loni stoupl souhrnný čistý zisk o 17,7 miliardy na 121,7 miliardy korun, přičemž výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 8,9 miliardy na 65,3 miliardy Kč.

„Příjmy z poplatků rostou zejména v oblasti aktiv pod správou a je to dáno tím, že klienti více investují,“ uvedla mluvčí ČSOB Monika Hořínková. Podobně reagovaly i další banky.

Nárůst zájmu o investiční produkty potvrdili i oslovení experti. „Za růstem provozních zisků bank pak jistě stojí digitalizace, která bankám přináší především osekávání nákladů, a to i v podobě snižování počtu zaměstnanců,“ prohlásil Ušjak.

Namístě je tak podle něj otázka, proč při redukci zaměstnanců a nákladů banky zvyšují poplatky nebo zavádějí nové. „Nemám důvod se domnívat nic jiného, než že zkrátka chtějí více vydělávat. Samozřejmě se to dá také vysvětlit i tak, že bankám klesly marže na některých úvěrových produktech, a tak to potřebují dohnat jinde,“ dodal.

Dobré výsledky českých bankéřů, kteří bývají pod tlakem zahraničních akcionářů, se promítají do jejich výkonnostních odměn.

Jak upozornil analytik serveru bankovnipoplatky.com Miroslav Zeman, příjmy bankám vzrostly i v důsledku dramatického zvýšení hypoték, kdy se hradí při uzavírání smlouvy řada poplatků. „O dvacet tisíc hypoték víc bylo uzavřeno v roce 2024 proti roku předchozímu. Rovněž se skoro o deset procent zvyšují objemy spotřebitelských úvěrů, což je další zdroj příjmů z poplatků,“ podotkl.

Obecně podle něj platí dlouhodobě trend rušení poplatků spojených s běžným provozem bankovních základních služeb.

Když už banka nějaký poplatek zruší nebo sníží, jde zpravidla o symbolický krok. Třeba okamžité elektronické platby z mBank, za které si banka dosud účtovala 1 Kč, budou od července podle jejího nového sazebníku zdarma.

I podle Romana Luxe ze společnosti Deloitte příjmy bank z poplatků rostou v posledních letech zejména díky investicím. „Zvyšuje se objem prostředků, které mají klienti uložené v investičních produktech – ať se jedná o podílové fondy, či penzijní spoření,“ uvedl.

Růst poplatkových výnosů bankám podle něj zajišťují komplexnější služby, jako jsou právě investice či úvěry na bydlení. „Poplatková struktura tak více reflektuje přidanou hodnotu bank a bankovních poradců při péči o majetek jejich klientů,“ dodal.