Banky se mimořádné dani vyhnuly přes státní dluhopisy

Ze šesti největších bank, kterých se daň týká, na ní nejvíc odvedla Komerční banka. „Na zálohách jsme odvedli na 0,4 miliardy korun. Zúčtování daně proběhne letos,“ sdělila Novinkám mluvčí Šarka Nevoralová.

ČSOB ani UniCredit Bank mimořádnou daň komentovat nechtěly, Raiffeisenbank na zálohách podle mluvčí Terezy Kaiseršotové zaplatila nižší stovky milionů. „Přeplatky neočekáváme,“ dodala.

Česká spořitelna a Moneta Money Bank přiznaly, že neodvedly nic. „Snížení našeho základu pro výpočet mimořádné daně z příjmů významně ovlivnilo držení vyšší míry státních dluhopisů, u kterých je osvobozen úrokový výnos. Moneta aktuálně disponuje státními dluhopisy na úrovni zhruba 90 miliard korun,“ řekla Novinkám mluvčí Zuzana Filipová.

Banka si tím snížila daňový vyměřovací základ pod minimální úroveň pro stanovení windfall tax a Finanční správa jí povolila výjimku z povinnosti platit zálohy.

Podobnou operaci měla podle zdroje Novinek provést i Česká spořitelna. „Konstruktéři windfall tax vycházeli ze zisků, které banky oznamují v rámci výročních zpráv, a neodečetli při odhadech tu část zisku ze státních dluhopisů, která zdanění nepodléhá,“ tvrdí zdroj.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nízký výběr z daně zdůvodnil tím, že banky zvýšily úroky na spořicích účtech. Tento krok měl podle něj i mírně protiinflační vliv a stát zároveň vybral víc na srážkové dani z příjmů.

V jaké míře banky snížily svůj základ daně vyššími náklady, dividendami či jinými daňovými optimalizacemi tak, že na windfall tax odvedou jen drobné, bude podle ministerstva jasné až později.

„Reálný výsledek daňové povinnosti bude znám po podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob v druhé polovině roku,“ sdělila mluvčí resortu Gabriela Krušinová.

Teprve poté bude podle ní možné reálně určit důvody nižšího výnosu windfall tax.

„Tedy do jaké míry šlo o běžné ekonomické rozhodnutí banky reagující na podmínky, které nemusí být nutně negativní – například navýšení úrokových sazeb na spořicích účtech pro klienty a případně firmy –, a zda případně nešlo o nepovolenou daňovou optimalizaci typu transferových cen,“ podotkla.

„Obecně však bude platit, že za nižším odvodem windfall tax stojí více příčin ve vzájemném souběhu,“ připustila Krušinová.

Někteří analytici míní, že banky se na novou daňovou povinnost dobře připravily a stát udělal chybu, když je mimořádně nezdanil už za rok 2022.

Krušinová ale oponuje: „Hrozilo velmi silné riziko protiústavnosti spočívající v retroaktivitě, které by mohlo vyústit v nulové inkaso v průběhu roku 2023 za celou tuto daň.“

Zisky zmíněné šestice bank přitom zůstaly i loni vysoké. Za loňská tři čtvrtletí vydělaly celkem 57,1 miliardy Kč. Za stejné období roku 2022 to bylo 58,4 miliardy.

Dočasná mimořádná daň se kromě bank týká i energetických firem či rafinérií. Podle schválené legislativy funguje jako 60procentní daňová přirážka, která je aplikovaná na nadměrný zisk stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce – nyní tedy za loňský rok – a průměrem základů daně za poslední čtyři roky (2018–2021) navýšeným o 20 procent.

Daň z neočekávaných zisků se bude určovat a případně doplácet až letos, loni se odváděly pouze zálohy vyplývající z takzvané fiktivní daně z neočekávaných zisků.

„Vzhledem k tomu, že základem pro windfall tax je stanoven zisk, banky tento zisk v rámci daňové optimalizace snížily na takovou úroveň, aby výsledný rozdíl mezi takzvaným srovnávaným základem daně a aritmetickým průměrem takzvaných upravených srovnávacích základů daně byl co nejnižší, nulový, anebo dokonce záporný,“ vysvětlila daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco.

Toho lze podle ní docílit mnoha způsoby, včetně zvyšování úročení vkladů klientů nebo výrazným zvýšením investic. „Dalším výrazným aspektem, proč windfall tax pravděpodobně nepřinese státu takové výnosy, jaké vláda očekávala, je skutečnost, že do zisků bank vstupují i výnosy z držby státních dluhopisů, které jsou ale od daně z příjmů osvobozené, a nevstupují tedy ani do srovnávaného základu daně,“ dodala Ivanco.

To, že nezaplatily na windfall tax nic nebo skoro nic, neznamená, že banky nejsou velkými plátci daně z příjmů právnických osob. Česká spořitelna byla v roce 2022 podle Finanční správy s odvedenými 3,3 miliardy dokonce druhým největším (první byla těsně Kooperativa, třetí ČEZ) a i ostatních pět velkých bank bylo v top padesátce plátců.