Banky přijdou o miliardy, utrpí klienti

„Neúročením bude bankovní sektor přicházet o 700 milionů korun úrokových příjmů měsíčně,“ sdělil Právu ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Vychází z toho, že základní sazba centrální banky aktuálně činí sedm procent ročně a objem povinných rezerv se blíží 120 miliardám korun.

Podle Právem oslovených analytiků budou muset banky, aby si tuto ztrátu vykompenzovaly, nenápadně mírně snížit úroky na vkladech a možná je i naopak zvýšit u půjček.

Hodilo by se jim k tomu zvýšení základní úrokové sazby. Kompenzace za ztracené příjmy by se pak zastřely. Česká národní banka se ale aktuálně na zvýšení sazeb nechystá.

Analytici Radim Dohnal z Capitalinked.com a Tomáš Pfeiler z Cyrrusu odhadli, že by bankám mohlo stačit snížit úročení vkladů o 0,3 procentního bodu.

Podle Skořepy by to bylo více. „Pokud by chtěly banky tuto ztrátu plně kompenzovat výhradně jen zvýšením sazeb na úvěrech, musely by tyto sazby zvýšit o zhruba dvě desetiny procentního bodu. Pokud by kompenzace měla proběhnout přes sazby na vkladech, bylo by nutné snížení těchto sazeb o přibližně jeden a půl desetiny procentního bodu,“ míní.

Banky se k tomu vyjadřovat nechtějí. „Máme měsíc do zveřejnění výsledků. Nemohu to komentovat,“ sdělil mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.

Stejně reagovala Česká spořitelna. Přitom je ale zřejmé, že jen u ní bude zastavení úročení z rezerv znamenat výpadek v příjmech ve výši více než miliardy korun ročně. Objem vkladů jejích klientů se pohybuje kolem 1,4 bilionu korun, takže povinné rezervy ve výši dvou procent činí 28 miliard korun. Jestliže byly u České národní banky úročeny čtyřmi procenty, tak jejich škrtnutí znamená přibližně miliardu. Úroky ale nyní dosahují sedmi procent.

Skupina Komerční banka už klientům oznámila významný dopad do svého hospodaření. Stanovená výše povinných minimálních rezerv pro současné udržovací období od 7. září do 4. října činí pro Komerční banku a Modrou pyramidu 19,6 miliardy korun. „Zrušení úročení povinných úložek tak představuje snížení úrokového příjmu skupiny přibližně o 115 milionů korun měsíčně v porovnání s aktuálním úročením ve výši dvoutýdenní repo sazby sedm procent,“ konstatovala Komerční banka.

V přepočtu na rok by to znamenalo při tomto úroku výpadek přibližně 1,38 miliardy. Analytik Karel Nedvěd za Fio banku ale uklidňuje: „Ačkoli zrušení úročení rezerv bude mít vliv na čisté úrokové výnosy bank, neočekáváme, že příliš výrazný. Na roční bázi by měl být dopad v řádu procent.“