Článek
„Povinnost odškodnit neopatrného klienta, který někomu naletěl, je v podstatě protiprávní. Bylo by možné to třeba přirovnat k situaci, kdy za každou nehodu by byl odpovědný výrobce automobilu,“ řekl Právu expert České bankovní asociace Tomáš Hládek.
„Sice vyrobil kvalitní vůz se všemi brzdami, varovnými systémy, ale řidič jej špatně použil a způsobil nehodu. Výrobce se řízení neúčastnil a neměl jak nehodě zabránit,“ dodal.
Evropská komise změnu navrhla v revizi směrnice o platbách, která se v současnosti projednává. Týká se situace, kdy podvodníci kontaktují podvedeného telefonicky a zamaskují přitom číslo tak, že vypadá jako číslo banky nebo policie.
Polovina lidí čelila podvodu, kyberšmejdi už vylákali miliardu
Stejně tak se to může vztahovat i na situaci, kdy jsou stejně kvalitně zfalšovány webové stránky banky nebo její e-mail.
V takovém případě budou podvedení podle návrhu moci u banky uplatnit nárok na náhradu škody v plné její výši. Podmínkou má být, že případ bez zbytečného odkladu oznámí policii i bance.
K odcizení peněz by však nesmělo dojít kvůli hrubé nedbalosti klienta. To znamená, že by jim z komunikace, volání falešného pracovníka banky, podvržených webových stránek a podobně nemělo být objektivně jasné, že jde o podvod.
Takové vymezení je ale podle kritiků nejasné. „Probíhající diskuse se zabývá i tím, kde začíná a končí nedbalost bankovních klientů, kteří se nechají oklamat internetovými podvodníky,“ potvrdil Filip Hrubý z České spořitelny.
Také podle Miroslava Janečka z Monety Money Bank se nyní diskuse na půdě Evropské unie zabývá primárně tím, jestli a kdy by mohl mít klient banky tušení, že nemá citlivé údaje o svém účtu vyzrazovat.
Včasné varování
Bude ale také záležet na tom, jaká dodatečná opatření banka zavede. „Jestli bude mít například podezření, že u jejích klientů dochází k podvodu a bude jim posílat varování nebo jim volat, ale oni budou varování ignorovat, pak se bude jednat o hrubou nedbalost klienta,“ poznamenal František Nonnemann z Partners Banky.
Podobné to bude v případě, kdy banka klientovi opakovaně sděluje, že si může správnost webu nebo pravost hovoru snadno ověřit, například v mobilní aplikaci. Jestliže tak uživatel neučiní a na falešných stránkách poskytne podvodníkům své platební údaje, mělo by to jít k jeho tíži.
„Ale hodně bude záležet na konkrétní situaci, způsobu podvodu, jednání klienta a reakci banky. Samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že spotřebitel je považován za slabší stranu, takže v případě hraničních případů bych očekával, že se dohledové orgány nebo soud přikloní na jeho stranu,“ dodal Nonnemann.
O věci se dále jedná. Podle Tomáše Hládka z bankovní asociace revizi směrnice zřejmě dokončí až příští Komise a Evropský parlament. Volby do něj proběhnou příští rok v květnu. Pak se ještě návrh může změnit.
Padl další solárník. Alpha Solar vybírala vysoké zálohy a teď mlčí
