Článek
Maláčová a další zastánci sektorové daně často argumentují tím, že podobnou daň uplatňuje i řada jiných evropských zemí.
Odpovědí jim je protiargument, že tato daň byla často reakcí na poslední finanční krizi ve státech, kde stát zachraňoval bankovní sektor před kolapsem. Daň je tam potom vnímána jako způsob, kterým se banky na této záchraně finančně podílejí.
„Je to tak,” řekla Novinkám hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ministryně populisticky přiživuje zášť vůči ziskovým bankám. Přitom český bankovní sektor, na rozdíl od mnoha evropských protějšků, nepotřeboval sanaci, během globální finanční krize nedostal na záchranu ani korunu,” dodala.
Odlišně to vidí Jana Mücková, ředitelka společnosti Bondster, která zprostředkovává investice do půjček. „My jsme banky zachraňovali na konci devadesátých let a následně jsme je výhodně prodali do zahraničních rukou, takže bankovní sektor má i u nás co vracet společnosti,” uvedla pro Novinky.
„Jediné, čeho se bojím, je to, aby banky ve snaze zachování ziskovosti nezvyšovaly poplatky,” dodala.
Negativní zkušenosti ze zahraničí
„Ten nástroj jako takový je špatný. Známé zahraniční zkušenosti s bankovní daní nejsou pozitivní,” sdělil Novinkám ředitel pro výzkum Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) Aleš Rod.
Bankovní daň by nakonec zaplatili lidé s hypotékami, varuje analýza
„V Polsku došlo ke zhoršení ratingového hodnocení, snížení ziskovosti bank nebo zvyšování sazeb úvěrů. V Maďarsku došlo ke zvýšení sazeb úvěrů nejvíce u domácností střední třídy s hypotékami,” připomněl Rod.
„Na Slovensku došlo k tak výraznému snížení ziskovosti bank, že se to dotklo stability sektoru. Vláda musela sazbu korigovat a v roce 2021 od ní zcela upustí,” shrnul.
Podobné efekty jsou podle Roda vidět i v Německu, kde dochází k růstu cen úvěrů a snížení úvěrové aktivity.
„To je velké varování. Daň nelze ospravedlnit tím, že ,jinde ji mají také'. Jinde mají třeba také digitalizovaný stát bez přebytečné byrokracie – tím bych při inspiracích určitě začal,” uzavřel ekonom.
Vliv na stabilitu sektoru a důvěryhodnost ekonomiky
Debaty o sektorové dani v minulosti se zaujetím sledovali i investoři. Když v květnu na krátkou chvíli toto opatření připustil i premiér Andrej Babiš (ANO), došlo k propadům akcií bank na pražské burze. Když Babiš nápad zavrhl, trhy reagovaly s úlevou.
„Akciové trhy na podobné zprávy vždy reagují negativně, ale o stabilitu bych se nebála. Když se sníží jejich zisk, prostě se sníží i cena akcie, to je ve finančním světě normální,” uvedla Mücková.
Slováci varují Čechy před daní pro banky. Mají zkušenost
„Z hlediska bezpečnosti jsme v zahraničí bráni jako jedna ze zemí s největší stabilitou bankovního sektoru z postkomunistických států,” zdůraznila.
Opačný názor má Aleš Rod. „Samozřejmě, že tyto návrhy ohrožují pověst Česka jako stabilní země pro investory. Trhy jsou na tyto informace velmi citlivé, a nejen v odvětvích, kterých se hrozba odvětvové daně přímo dotýká. Jakmile se fiskální politika začne dělat podle toho, jak se vám zrovna znelíbí výsledovky firem v určitém odvětví, je to začátek konce,” varuje.
Daň podle Roda ohrožuje stabilitu finančního sektoru a důvěryhodnost ekonomiky jako takovou pro zahraniční investory. „Dneska ukazujeme na úspěšné banky, kdo to bude příště? Tohle nikdo nevidí rád, a jakmile důvěru jednou ztratíte, získat ji dá ohromnou práci,” shrnul.
Přínos pro rozpočet je nejistý, může dojít i k výpadkům
Jaký by mohl být případný přínos pro rozpočet, zůstává nejasné. Ministryně Maláčová hovoří o až 14 miliardách korun.
Podle Roda není vyčíslení dopadů na státní rozpočet tak jednoduché. „Na straně jedné máme lineární odhad příjmů MPSV ,za jinak nezměněných podmínek'. Na druhé straně jsou efekty plynoucí z dopadů daně na státní rozpočet, především v oblasti úvěrování,” vysvětlil.
„Naše analýza sektorové daně tento efekt odhadla na výpadek příjmů státu ve výši 8,1 miliardy v optimistickém scénáři, 16,3 miliardy v realistickém scénáři a na výpadek až 24,6 miliardy v pesimistickém scénáři. O tom bohužel od navrhovatelů daně neslyšíme,” zdůraznil Rod.
Babišovy výroky o zdanění bank poslaly jejich akcie dolů
Že přínos výpočtu pro rozpočet nelze vyčíslit tak jednoduše, jak si představuje Maláčová, potvrdila i Jana Mücková.
„Banky z naší země odvádějí opravdu velké zisky, které směřují do zahraničí. Nicméně prostým výpočtem nezjistíte, kolik by takové zdanění skutečně přineslo do státního rozpočtu,” domnívá se.
„Banky se nejrůznějšími způsoby budou bránit velké daně platit. Zahraniční investoři si zvykli na to, že české dcery jim snáší zlatá vejce, a toho se nebudou chtít jen tak vzdát,” doplnila.
