Bankám pohádkově rostou zisky, o část mohou přijít

Bankám letos stouply výdělky až dvojnásobně. České spořitelně za první pololetí vzrostl čistý zisk meziročně o 67 procent na 11 miliard Kč. Loňský výsledek ovšem výrazně ovlivnila i epidemie covidu a s ní spojená omezení. Provozní výnosy banky byly proti loňskému roku vyšší o čtvrtinu, dosáhly 25,4 miliardy Kč. „Byly ovlivněné obchodním růstem a zvyšováním úrokových sazeb ČNB,“ uvedla ČS.

Z dalších bank například Raiffeisenbank v ČR do června meziročně stoupl čistý zisk o 78,4 procenta na tři miliardy korun. Aktiva banky přitom vzrostla o 15,5 procenta na 593 miliard Kč. Čistý zisk Monety Money Bank za první pololetí stoupl meziročně dokonce o sto procent na 2,9 miliardy Kč, česká a slovenská UniCredit Bank vykázala za 1. pololetí čistý zisk 4,2 miliardy Kč (171 milionů eur), což je meziroční nárůst o 45 procent.

Vláda proto plánuje zavedení zvláštní daně z mimořádného nebo také neočekávaného zisku, která by mohla do rozpočtu přinést několik desítek miliard a pomohla lidem s účty zejména za energie.

Měla by se týkat energetických firem a možná i bank. Speciální daň v rozhovorech pro Právo v posledních týdnech nevyloučili ministr financí Zbyněk Stanjura ani premiér Petr Fiala (ODS).

„Že je dočasná solidarita namístě, to už říkám delší dobu… Jde o to, abychom peníze, které získáme z toho, že nám firmy poskytnou část svého neočekávaného zisku, použili přímo na pomoc lidem, kterých se to týká,“ uvedl pro sobotní Právo Fiala.

Doplnil, že jde o zisk daný tím, že vznikla situace, která bez jakékoli změny chování firmy či produktu přináší násobně větší zisk. „V tuto chvíli je namístě zvážit, jak se o ten zisk podělit s těmi, kteří ty náklady nesou,“ podotkl premiér.

Podle Stanjury se možným zavedením daně z neočekávaného zisku (tzv. windfall tax) zabývá pracovní skupina poradního týmu vlády NERV. „Zatím však nepadlo žádné konkrétní rozhodnutí ani nebyly nastaveny technické parametry, ministerstvo financí proto v tuto chvíli příslušný legislativní návrh nepřipravuje. Jakmile bude expertní debata v pokročilejší fázi, budeme o tématu blíže informovat,“ sdělil Právu mluvčí resortu Šimon Blecha.

Stanjura minulý měsíc hovořil o možnosti, že by se například u firem namodeloval průměrný zisk v procentech za několik posledních let. Ten by pak stát mohl porovnávat s letošním ziskem a rozdíl pak zdanil zvláštní sazbou. „Může se stát, že zničehonic máte díky okolnostem ten zisk desetkrát vyšší. Přemýšlíme, jestli není cesta, jak tyto peníze použít na kompenzace pro domácnosti a firmy. Taková daň potom vlastně pomine sama. V okamžiku, kdy pomine ta neočekávaná událost a zisky, které z ní plynou, tak už není ta daň. Takže se nemusí ani říkat, že to je na rok nebo na dva,“ řekl minulý měsíc Právu šéf stá­tní kasy.

Banky a energetické firmy se v EU chystá více zdanit například i Španělsko. Vláda premiéra Pedra Sáncheze očekává, že v letech 2023 a 2024 tak získá až sedm miliard eur (172 mld. Kč). V případě bank hodlá podle agentury Bloomberg uvalit na jejich neočekávané zisky z úroků a poplatků daň 4,8 %. Zároveň chce dočasně zavést daň 1,2 % z prodejů energií.

Tuzemské banky se k očekávanému kroku Fialovy vlády nechtějí vyjadřovat. „Návrhy zákona a neschválenou legislativu nekomentujeme. Počkáme na schválené znění zákona,“ sdělil Právu mluvčí ČSOB Patrik Madle. Podobně se vyjádřila i Česká spořitelna. Její mateřská skupina, rakouská Erste Bank, ale už dala najevo, že s daní z mimořádných zisků nesouhlasí.

„Je otázkou, co je přednější: zda fungující ekonomika podporovaná silným bankovním sektorem, anebo bankovní sektor, který má v prvé řadě podporovat dodatečnými daněmi vládu. Pro nás je to zcela jasné. Dokud jsme schopni ukázat, že podporujeme ekonomiku a společnost, je zjevné, že nejsme připraveni na žádnou (zvláštní) bankovní daň nebo poplatek,“ prohlásil v pondělí generální ředitel Erste Group Willi Cernko.

Podobně se vymezila Komerční banka. „Stejně jako v covidových letech se připravujeme na možnost pomoci klientům, kteří se dostanou vlivem vnějšího prostředí do problematické situace. Banky pomohou, ale způsob by měly zvolit samy v dialogu s vládou,“ sdělil Právu generální ředitel a předseda představenstva Jan Juchelka.

„Ani současná situace totiž neopravňuje k tomu, aby docházelo ke snižování předvídatelnosti podnikatelského prostředí a de facto uměle se vytvářela další nejistota zejména pro dlouhodobé investice, které Česká republika tolik potřebuje,“ dodal.