Bagry na trase Pražského okruhu. V úseku mezi D1 a Běchovicemi začal archeologický průzkum

Stavba dvanáctikilometrové dálnice, kterou šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl označuje za nejdůležitější dálniční stavbu v Česku, je ve fázi intenzivní přípravy.

„Čekáme na vydání stavebního povolení, vybíráme zhotovitele, termín je stanoven na červenec,“ přiblížil Mátl aktuální dění s tím, že kdyby se termín posunul, mělo by to být nejpozději do konce roku. Pozemky, kudy silnice povede, jsou vykoupené z 90 procent.

Mátl nevyloučil ani možná odvolání kvůli stavebnímu povolení, přesto věří, že práce přibližně za 15 miliard korun začnou na konci letošního roku. Trvat mají, když všechno půjde hladce, 36 měsíců.

„Stavba není jednoduchá. Dvanáct kilometrů dálnice, dva tunely, poměrně složité mimoúrovňové křižovatky,“ popsal Mátl.

Vnější okruh kolem Prahy, který má odvést tranzitní dopravu z obydleného města, měří kolem 83 kilometrů. V současnosti je v provozu asi polovina.

Na chystaném novém úseku jsou k vidění bagry. Archeologové čekají, že nálezů bude hodně – zlomky keramiky, zvířecí kosti či artefakty z hrobů. „Trasa 511 totiž prochází územím, jež bylo intenzivně člověkem osídleno po celý pravěk i středověk,“ uvedl v pátek nedaleko sjezdu z D1 na Modletice ředitel Archeologického ústavu Jan Mařík.

„Jednodušší by bylo vypisovat, co neočekáváme, protože v trase najdeme všechno od pravěku až do vrcholného středověku,“ reagoval na dotaz Práva a Novinek.

Zpracování nálezů zřejmě zabere tři roky. „Větší část archeologické práce se přesouvá do laboratoří, kde se materiál musí očistit, konzervovat, analyzovat,“ uvedl.

V terénu se budou činit desítky vedoucích pracovníků a menší stovky dělníků. Bádat budou na několika úsecích najednou, aby svoji práci stihli za devět měsíců. Většinou jde o pole. Prověří území, jež se svou rozlohou rovná ploše 362 fotbalových hřišť nebo téměř šedesáti Václavských náměstí v Praze.

Kromě jihovýchodního úseku mezi Běchovicemi a D1 chybějí na okruhu tři úseky v severní části mezi Ruzyní, Suchdolem, Březiněvsí a Satalicemi. „Klíčové je pro nás získat kladná stanoviska EIA na severní část,“ uvedl Mátl.

Očekává, že kladné stanovisko na část mezi Ruzyní a Suchdolem a do Březiněvsi padne v řádu dní, na úsek do Satalic nejpozději v září. Pak se začne projektovat.

„Do dvou let bychom chtěli požádat o stavební povolení, budeme vykupovat pozemky. Víme, že severní část je velmi složitá z hlediska odporu městských částí, nicméně věřím, že nejpozději v roce 2027 až 28 by mohla začít stavba,“ poznamenal.

Obce, kudy úseky procházejí, považují silniční tah, o kterém se hovoří desítky let, za extrémní zásah do života lidí, který ale dopravě nijak neuleví. Bojí se přílivu desetitisíců aut a zhoršení životního prostředí.