Hlavní obsah

Babišův plán zestátnění ČEZ je drahý. A navíc nereálný, hodnotí analytik

Plán bývalého premiéra a předsedy opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zestátnění energetického podniku ČEZ vyvolal silné reakce z řad politiků i veřejnosti. Na vykoupení minoritních akcionářů by každopádně bylo potřeba minimálně 146 miliard korun, vezmeme-li v potaz aktuální cenu akcií. Navíc způsob, jakým Babiš chce zestátnění zaplatit, je podle analytika společnosti XTB Tomáše Cverny nereálný.

Foto: Petr Horník, Novinky

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš

Článek

Na zprávu o Babišově záměru pozitivně zareagovaly jinak letos uvadající akcie ČEZ. Ty ve středu v jednu chvíli posilovaly skoro o pět procent a dostaly se na hranici 900 Kč za akcii. Od začátku roku jsou však ve ztrátě kolem šesti procent a třeba loni v květnu přesahovala cena jedné akcie 1200 Kč.

Babiš, jehož hnutí v průzkumech jasně vede, a může tak v příštím volebním období vládnout, svůj záměr ve středečním rozhovoru pro agenturu Bloomberg odůvodnil tím, že minoritní akcionáři ČEZ „se starají jen o zisk, a ne o lidi“. Stát jako vlastník by podle něj lidem zajistil nižší ceny elektřiny a byl by pružnější při investicích do nových jaderných reaktorů.

Vykoupení minoritních akcionářů, kterých je zhruba 160 tisíc a ve společnosti dohromady drží kolem 30 procent podílu (zbylých 70 procent má stát), by ale nebylo vůbec levnou záležitostí.

ČEZ koupí za miliardy podíl ve firmě Rolls-Royce

Ekonomika

„Pokud by Andrej Babiš chtěl opravdu získat do rukou celý ČEZ, musel by při ceně 900 Kč za akcii najít v rozpočtu minimálně 146 miliard korun. Pokud by akcionáři měli být při ceně 900 Kč vyplaceni s desetiprocentní prémií, je pak potřeba mít připraveno 160,9 miliardy korun,“ spočítal pro Novinky Cverna.

Zaplatit to z dividend? Nereálné

K postupnému vykupování menších vlastníků akcií ČEZ by Babiš podle svých slov využil dividend, které podnik státu každoročně vyplácí. Takový plán ale Cverna označil za nereálný.

„Trvalo by to dlouhých osm let za předpokladu, že by dividendové inkaso činilo alespoň průměr z posledních deseti let, tedy 18 miliard korun. Dle mého názoru by to ale mohlo být ještě déle, protože minoritní akcionáři se nespokojí s cenou akcie kolem 990 Kč za kus,“ míní.

Ačkoliv by si stát na vykoupení minoritářů přímo nepůjčil, tak by celá věc stejně měla na hospodaření státu negativní dopad. „‚Uspořené‘ peníze na odkup ČEZ by chyběly ve státním rozpočtu, čímž by vzrostl jeho deficit. Plnění rozpočtu je totiž nastaveno tak, že se každým rokem utratí i peníze z dividendy ČEZ,“ dodal Cverna.

Minoritáři podali stížnost k Evropské komisi

Samotní minoritní akcionáři se letos na jaře seskupili na ochranu svých zájmů, když založili spolek, který má hájit jejich práva. Minoritáři totiž v otázce kolem ČEZ a jeho možného zestátnění současnou vládu premiéra Petra Fialy (ODS) dlouhodobě kritizují. Podle nich kabinet prostřednictvím daně z neočekávaného zisku (windfall tax) účelově snižuje hodnotu akcií ČEZ, aby si zlevnil právě jeho případné zestátnění.

Spolek ve středu na sociální síti X informoval, že podal k Evropské komisi stížnost. „Co si dovolila vláda ČR nemá v novodobé historii obdoby. Od počátku tvrdíme, že se jedná o zcela účelové kroky, které vedly k manipulaci hodnoty akcií ČEZ a mají umožnit levnější transformaci společnosti ČEZ,“ stojí v příspěvku doplněném o plné znění stížnosti.

Minoritní akcionáři ČEZ se sdružili na svou obranu

Ekonomika

Výběr článků

Načítám